Plán na konec války v Gaze by rozzuřil Netanjahuovy extremistické partnery, vysvětluje Kalhousová
Česko by se podle prezidenta Petra Pavla mělo připojit k těm, kdo usilují o co nejrychlejší zastavení konfliktu v Gaze. Při nedělním útoku na uprchlický tábor poblíž Rafahu zahynulo 45 lidí, což izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil za tragickou nehodu. „Vzbuzuje to otázky, jakým způsobem Izrael tu vojenskou operaci vede. Musíme se ptát, jestli cena, kterou platí civilisté, není příliš vysoká,“ zdůrazňuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií.
Izrael i jeho armáda podle ní budou muset nedělní útok prošetřit už proto, aby ochránili sami sebe, protože mezinárodní soudy se podobnými případy zabývají tehdy, když nedůvěřují místní justici.
Čtěte také
„V Izraeli po různých iniciativách mezinárodních soudů vidíme prohlášení, jaká jsme před několika měsíci neviděli. Tedy že budou činy prošetřovat, ale otázkou je, jaký bude výsledek. Izrael je ve válce a převažuje étos, že se země brání a válka je spravedlivá,“ pokračuje.
Vojenská operace v Rafahu je i přes narůstající počty obětí stále přijatelná pro Spojené státy. Američané podle Kalhousové dobře vědí, jak složitá je válka proti teroru. Americké prohlášení vnímá jako projev opatrnosti i výraz spojenectví s Izraelem.
„Ale opět, jestli někdo dokázal Izrael přinutit k určitým ústupkům a obezřetnosti, tak to byly právě Spojené státy. Takže s kritikou, že nekriticky podporují izraelskou vládu, bych byla opatrná,“ dodává.
Konec války v plánu?
Britský deník Guardian ve spolupráci se dvěma izraelskými časopisy přišel se zjištěním, že izraelská tajná služba v posledních deseti letech odposlouchávala úředníky Mezinárodního trestního soudu ve snaze zabránit vyšetřování možných izraelských válečných zločinů na palestinských územích. Prokurátor Karim Khan nedávno navrhl zatykač na Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta i trojici vůdců Hamásu.
„Izrael sice tribunál neuznává, ale pokud soud vynese rozsudek, tak se už nikdy nepodívá do zemí, které jsou součástí Římské úmluvy. To, že zneužil Mosad, aby zjišťoval, co soud chystá, podle mě zapadá do seznamu problematických kroků, které už po mnoho let dělá. Je to obrovský problém pro Izrael v mezinárodním společenství,“ míní.
Čtěte také
Problémy ovšem izraelského premiéra mohou brzy čekat i v domácí politice. Lídr opozice a zároveň člen válečného kabinetu Binjamin Ganc požaduje do 8. června předložení plánu na ukončení války v Gaze a k nalezení politického řešení, v opačném případě hodlá odstoupit.
To by si přála i Kalhousová, otázkou ale je, zda si to bývalý náčelník generálního štábu nerozmyslí z loajality vůči své zemi. Pokud by ale Netanjahu skončil, snad by i v jeho straně Likud pochopili, že je na čase dovést Izrael k předčasným volbám a začít proces obnovy izraelské politiky.
„Nemyslím si, že Netanjahu plán představí, součástí jeho politické strategie je nedělat velká a důležitá rozhodnutí. Ví, že když plán představí, aby uspokojil válečný kabinet, tak naprosto rozzuří své extremistické koaliční partnery, kteří naopak chtějí, aby Izrael okupoval Gazu,“ uzavírá.
Jak Kalhousová hodnotí uznání Palestiny ze strany Irska, Norska a Španělska? A v čem je dvoustátní řešení dobré pro Izrael? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Zatykače na lídry Izraele a Hamásu jsou neobvyklé, ale nikoliv nepatřičné, říká politolog
Bude zatykač na izraelské lídry skutečně vydán? V pořadu Osobnost Plus odpovídá Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.
-
Jan Fingerland: Smíšené pocity aneb Izrael si své narozeniny připomíná s rozpaky
Státy se udržují idejemi, na kterých vznikly, napsal T. G. Masaryk. Izraelci v den narozenin svého státu přemýšlejí, které ideje to byly a zda se je podařilo naplnit.
-
Jan Fingerland: Palestinci dostanou od Evropanů malý dárek ve velké krabici
Palestinský stát bude od konce května zase trochu více existovat, přinejmenším v diplomatických dokumentech. Tři evropské země hodlají uznat palestinskou nezávislost.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.