Jan Fingerland: Zbraně hromadného ničení na blízkovýchodní houpačce
Ihned po pádu Bašára Asada vyjádřila mezivládní Organizace pro zákaz chemických zbraní obavu, co se nyní stane se syrským chemickým arzenálem v nových podmínkách. Krátce nato se situace nečekaně a radikálně zjednodušila.
Čtěte také
Jakmile bylo zřejmé, že v Sýrii došlo ke změně režimu, a vlády se ujímají islamističtí povstalci, vzlétly izraelské stíhačky, a zničily na desítkách míst nejrůznější syrská vojenská zařízení. A jak dodatečně potvrdil izraelský ministr zahraničí, byly mezi nimi i syrské zásoby chemických zbraní.
Není jisté, zda jsou zničeny všechny chemické zbraně, ale možná z velké části odpadá jedna starost, totiž další osudy nervového plynu a dalších látek, které si mohl odvézt kdokoli a použít je jakkoli. Včetně nových vládců, kteří sice signalizují, že hodlají být vypočitatelnými partnery, ale zatím je jisté jen to, že kdysi to byli džihádisté spojení s Al Kaidou.
Jistota a nejistota
O syrském režimu je známo, že už použil chemické zbraně proti vlastnímu obyvatelstvu. Jednalo se o opakovaný útok, většinou sarinem, tedy sofistikovaným nervovým plynem, ale také obyčejným chlorem, a to i proti civilistům.
Čtěte také
Diplomatický zdroj, citovaný agenturou Reuters, si postěžoval, že se sice Sýrie pod mezinárodním tlakem chemických zbraní naoko už dříve vzdala. Pravděpodobně si však velkou část zásob ponechala.
Po Asadově útěku Organizace pro zákaz chemických zbraní kontaktovala nové vládce, ale nikdo nečekal, že její inspektoři se budou moci podívat na příslušná místa. Teď je přinejmenším část problému vyřešena, i když vyrobit chlor je relativně snadné. Zmíněná organizace navíc letos v únoru konstatovala, že podle jejího šetření chemické zbraně v minulosti použil také Islámský stát – byla to variantu yperitu, látky známé více než sto let.
Čtěte také
Jenže chemické zbraně nejsou jediné zbraně hromadného ničení. Krátce před překotným vývojem v Sýrii se objevila varování nejdříve britských a francouzských, a poté i amerických tajných služeb, podle kterých Írán prudce zvýšil produkci obohaceného uranu, a to vysoko nad potřeby jeho civilního jaderného programu.
Není zřejmé, zda jde o součást íránské vyjednávací taktiky před tím, než se vlády ujme nová americká administrativa, anebo krok k získání jaderné zbraně. Podle zprávy ředitelky DNI, jedné z amerických rozvědek, má Írán nyní dost uranu na více než tucet jaderných zbraní, pokud by je chtěl vyrobit.
K 26. září, kdy DNI vydala svou poslední podrobnou zprávu, nemohli Američané potvrdit, že by Íránci budovali jadernou zbraň.
Pohled do tmy
Jenže od té doby se staly některé důležité věci. Zaprvé Írán dokázal vynést do vesmíru svou zatím největší družici, čímž současně demonstroval svou schopnost sestrojit raketu, která by na velké vzdálenosti dokázala přemístit například nukleární hlavici.
Čtěte také
A především proběhla válka mezi Izraelem a Hizballáhem, která toto libanonské hnutí, a současně íránského klienta značně oslabila. Dále poté, co Íránci v říjnu ostřelovali Izrael, byla pří izraelské odvetě íránská zničena protivzdušná obrana a část výroby balistických raket. A nakonec přišel i pád režimu v Sýrii, dalšího íránského klienta.
To vše značně omezuje schopnost Teheránu vyvíjet tlak na Izrael i Západ, a naopak ho to vystavuje tlaku zvenčí. Po syrských událostech se i íránský režim bude pravděpodobně cítit více ohrožený zevnitř i zvenčí, a bude hledat způsob, jak obnovit svou odstrašující sílu. To zvýší jeho motivaci překročit magickou hranici a sestrojit jadernou zbraň.
Ta mu může poskytnout nedotknutelnost, jako severní Koreji, anebo naopak motivovat Američany nebo Izraelce, aby to mu za každou cenu včas zabránili, bude to tedy nebezpečný okamžik.
Situaci sledují všichni v oblasti, protože pokud bude mít nukleární zbraň Írán, bude ji chtít i Saúdská Arábie, pravděpodobně i Jordánsko, Turecko nebo Egypt. A to by změnilo Blízký východ ještě více než pád Bašára Asada.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
