Petr Šabata: Ruská agrese – nezbývá než se připravit na nejhorší

7. březen 2022

Výbuchy ruských raket v Kyjevě, Oděse, Kramatorsku, Berďansku i jinde ve čtvrtek 24. února nad ránem opravdu změnily svět. I náš svět. Putinovské Rusko přepadlo suverénní Ukrajinu, nic takového se v Evropě nestalo od konce druhé světové války. 

Ruský totální vládce se netají tím, že chce vrátit rozložení sil před rok 1997, tedy zbavit Česko, Slovensko, Polsko i Pobaltí ochrany NATO. A vojenští experti tvrdí, že Putin si vyložil sankce Západu a dodávky zbraní na Ukrajinu jako začátek konfliktu s NATO.

Nemá smysl vést debaty, zda je, či není šílenec, když hrozí jadernými zbraněmi a když jeho armáda útočí na jadernou elektrárnu. Je potřeba se připravit na nejhorší. Riziko je maximální.

Což v první řadě pro Česko znamená být aktivním členem NATO, které zdůrazňuje odhodlání bránit každý metr území všech svých členů.

Financování Ruska

A Evropská unie bude muset akutně řešit závislost na ruském plynu a ropě. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová to v neděli řekla jasně: „Tím, že platíme Rusku za dodávky energií, tak financujeme válku. Je v našem bezpečnostním zájmu přestat dolévat peníze Rusku, aby se nerozhodlo postupně jít dále.“

Dále totiž znamená na Slovensko, do Polska a Pobaltí…

Čtěte také

Nutnou náhradu především za ruský plyn bude dobré řešit společně. Česko samo se musí připravit, aby dobře zvládlo přijetí stovek tisíc uprchlíků z Ukrajiny – bude jich hodně, pokud jich do Evropy opravdu přijde 8 milionů, jak odhaduje v krizovém scénáři Brusel.

A zásadně bude muset vláda pomoci stovkám tisíc domácností, které se vinou zhoršeného ekonomického vývoje ocitnou na hraně chudoby, nebo pod ní. Bez zvládnutí těchto dvou úkolů se k ohrožení zvenčí přidá i ohrožení vnitřní – rozpadne se křehká soudržnost společnosti.

Bude hůř

Při vší úctě k rozpočtové zodpovědnost vlády a snahám krotit dluh jsou to – a mluvíme o nutné přípravě na nejhorší scénář vývoje na Ukrajině – zpozdilé pohledy na realitu. Budou potřeba velké peníze na starost o ohrožené domácnosti, na přijímání Ukrajinců, na výrazné posílení výdajů na armádu a bezpečnost země vůbec. Čím dříve si to premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) a celá vláda připustí a začne o tom otevřeně mluvit, tím lépe.

Čtěte také

Fialův kabinet bude muset zvyšovat daně. Ano, pokud nějakým zázrakem neskončí ruská agrese v řádu týdnů či několika měsíců, bude potřeba zvyšovat daně na financování obrany před válkou, jaká tu nebyla desítky let.

Budou se nepříjemně zvyšovat ceny energií, potravin, růst inflace se nezastaví v polovině roku, jak předpovídala Česká národní banka. A zřejmě ani příští rok. Čekejme recesi, společnost určitě zchudne, ale musí se postarat o nejslabší.

Hodně se teď mluví o Německu, které za pár dní zásadně přehodnotilo své dlouhodobé postoje – dá mnohem víc peněz na armádu, dodává zbraně na Ukrajinu, vzdalo se plynovodu Nord Stream 2. Všechno má hluboké historické kořeny a změna je opravdu zlomová.

Petr Šabata, šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Podobná zásadní rozhodnutí musíme čekat od české vlády – a také od opozice, jejíž role v péči o soudržnost společnosti je klíčová.

Naštěstí je západní svět jednotný. A taky zcela jasně víme, proč to všechno podstupujeme – a nejsou to jen vzpomínky na rok 1938 a 1968.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio

Související