Jsou sankce efektivní? Diktatury s nimi dokáží existovat, upozorňuje německý ekonom

Britský list poukazuje na studii německého Institutu pro ekonomický výzkum (Ifo), podle které se od druhé světové války objevilo více než 1 400 případů, kdy různým státům hrozily nebo na ně byly uvaleny hospodářské postihy. Zřejmě nepřekvapí, že čím tvrději byly ekonomiky jednotlivých zemí zasaženy, tím úspěšnější sankce byly.

Čtěte také

Sankce nezbaví Rusko schopnosti válčit. Munici a palivo si umí vyrobit, upozorňuje ekonom Singer

Po dvou letech od uvalení sankcí klesla životní úroveň cílových zemí v průměru o čtyři procenta. Podle ekonoma Adama Slatera ze společnosti Oxford Economics ale například sankce vůči Rusku z let 2014 až 2018 snížily HDP země jen asi o 1,2 procenta.

Teď se ale prý dá očekávat, že sankce uvalené na Moskvu kvůli invazi na Ukrajinu způsobí mnohem výraznější propad ruského hospodářství. Slater odhaduje čtyř až šestiprocentní pokles ve srovnání se stavem před vypuknutím války.

Kuba vs. Venezuela

Zasáhnout zemi ekonomicky je každopádně jiným druhem boje, než když se snažíte změnit tamní poměry pomocí zbraní. „Pokud chceme vytvořit tlak na vládu, nemáme mezi slovy a vojenskou akcí jiné prostředky než hospodářské sankce,“ říká bývalý britský velvyslanec při OSN Jeremy Greenstock.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Bezzubé sankce?

Deník Guardian nicméně podotýká, že u známých případů užití sankcí existují jen omezené důkazy o jejich efektivnosti. Příkladem může být Kuba, kterou Spojené státy ekonomicky svazují už od konce 50. let.

Washington se tehdy ostře vyhranil proti obratu ostrovního státu ke komunistickému režimu Fidela Castra. Američané omezili dovoz zboží na Kubu a podle OSN a kubánské vlády toto více než šedesátileté embargo zatím přišlo kubánské hospodářství na bezmála 130 miliard dolarů. Třeba harvardský politolog Christopher Rhodes ale upozorňuje na to, že sankce jen přispěly k tomu, že se Havana staví do role americké oběti.

Venezuela utrpěla tvrdou ekonomickou ránu, přesto nedošlo ke změně režimu. Diktátor dál zůstává u moci také v Severní Koreji.

Dopad sankcí na hospodářství byl výraznější v jihoamerické Venezuele.

Čtěte také

Nerudová: Cena benzínu a nafty může být až 70 korun za litr, pokud zavedeme embargo na ruskou ropu

Výkon ekonomiky se tu poprvé po sedmi letech zvýšil až v roce 2021. Ve zmíněném období se naopak HDP nejdříve propadlo až o tři čtvrtiny a došlo ke kolapsu měny.

Venezuela utrpěla tvrdou ekonomickou ránu a situace vyústila v masovou migraci. Přesto nedošlo ke změně režimu. Ostatně diktátor dál zůstává u moci také v Severní Koreji, která čelí tvrdým sankcím kvůli neochotě ukončit svůj jaderný program.

Podrží Putina spojenci?

Zemí, kde hospodářské sankce přispěly k pádu dosavadních vládců – a která tedy může dát naději těm, kdo si myslí, že Západ může porazit Rusko nevojenskými prostředky – je Jihoafrická republika. I samotný Nelson Mandela kdysi prohlásil, že dovozní embargo v 80. letech urychlilo pád jihoafrického apartheidu.

Čtěte také

Putin je posedlý Ukrajinou a reaguje na představy ve vlastní hlavě, říká jeho bývalý poradce

Podle deníku Guardian jsou tu ale dva rozdíly, které Jihoafrickou republiku odlišují od systémů na Kubě, ve Venezuele nebo v Severní Koreji. Prvním je fakt, že apartheid byl na konci 80. let prakticky bez mezinárodní podpory a k sankcím se připojily i země jako Velká Británie nebo Spojené státy. A zadruhé, k izolaci režimu přispíval sportovní a kulturní bojkot, který dával Jihoafričanům jasně najevo, že žijí ve státu považovaném za vyvrhele.

„Ani tvrdé sankce nemusejí Putina obměkčit. Příklad Severní Koreje ukazuje, že brutální diktatury mohou existovat i navzdory přísným hospodářským postihům,“ říká německý ekonom Holger Schmieding.

Příklad Severní Koreje ukazuje, že brutální diktatury mohou existovat i navzdory přísným hospodářským postihům.
Holger Schmieding, německý ekonom

Zároveň ale platí, že řada Rusů má vazby na svobodný svět nebo rodinné příslušníky na Ukrajině. „Je proto pravděpodobné, že zprávy o sankcích a válce na Ukrajině se v Rusku rozšíří. A to i kvůli ztrátám ruské armády, které nebude možné lehce skrývat,“ odhaduje Schmieding.

Rusko v minulosti pomohlo zmírnit sankce uvalené na jiné země. To, jestli teď Putin odolá současným tvrdým opatřením namířeným proti Rusku, bude záležet na tom, kolik spojenců získá na svou stranu. A také na loajalitě ruských oligarchů, zamýšlí se na závěr deník Guardian.

Svět ve 20 minutách připravil Jakub Rerich.

Západní tajné služby obstály při odhalování ruské invaze. Podle německých novin tím přispěly i k jednotné odpovědi Západu. Válka na Ukrajině vrhla světlo na spojence Kremlu mezi západními komentátory. A jaké nebezpečí může představovat vyzbrojování civilního obyvatelstva?