Petr Holub: Stát na důchody nemá, varuje rozpočtová rada

Není ani divu. Nejen státní rozpočet, ale také ostatní veřejné rozpočty jsou v přebytku nebo aspoň poblíž nuly. A teď najednou experti přijdou s tím, že Čechům hrozí dluhová past, jako kdybychom žili v Řecku. Přece není možné jen tak vypustit prognózu, že státní dluh České republiky překročí někdy za 50 let dvojnásobek hrubého domácího produktu.

Alena Schillerová z hnutí ANO: Sleva na jízdném není předvolební dárek, důchodci jsou prioritou

Sleva na jízdném, zvyšování platů a důchodů… Takové změny prosadila vláda do schodkového rozpočtu na rok 2019. Jsou takové kroky nutné? „Jednou z našich velmi významných priorit jsou důchodci,“ říká ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová.

Možná měl premiérův výpad za účel jen odvrátit nepříjemnou diskusi, která by zpochybnila připravovaný státní rozpočet na rok 2019 zvyšující sociální výdaje a zvláště důchody, přesto je třeba vzít jeho argumenty vážně. Hlavní námitkou je tvrzení, že vývoj veřejných financí nejde v tak dlouhé perspektivě předpovídat.

Samozřejmě se může stát leccos, v jednom ohledu však premiér nemá pravdu, což musí sám dobře vědět. Předvídat jde vývoj důchodového systému, což vyplývá z toho, že v zemi budou i za 50 let žít lidé, kteří tu žijí dnes, případně jejich potomci. Pak je možné seriózně spočítat, jak by podle aktuálně platných zákonů vypadaly příjmy a výdaje systému penzí.

Tento přístup Národní rozpočtové rady není koneckonců unikátní. Obdobný výpočet provedli v roce 2011 experti ministerstva práce a sociálních věcí a došli ke stejnému výsledku jako rozpočtová rada.

Vize pečovatelského státu zpochybněna

Vzhledem ke stárnutí populace nebude mít důchodový systém dost příjmů a způsobí veřejným financím schodek pěti procent hrubého domácího produktu, v dnešních cenách zhruba 250 miliard korun. To se pak může pár desetiletí sčítat a dluh řeckých rozměrů bude na světě.

Důchody od ledna vzrostou o 900 korun. Vláda schválila nárůst pevné části i zásluhové výměry

Průměrný starobní důchod se od ledna zvýší asi o 900 korun měsíčně. Pevná část penze, která je pro všechny stejná a nyní činí 2700 korun, se zvedne celkem o 570 korun. Zásluhová procentní výměra, v níž se odrážejí odpracované roky a výdělek, poroste o 3,4 procenta. Nařízení ve středz schválila vláda spolu s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Právě proto podnikla tehdejší vláda Petra Nečase tzv. malou důchodovou reformu, která zpřísnila pravidla výplaty penzí. Například prodloužila období, kdy je třeba na důchod pracovat a také zvýšila věk pro odchod do důchodu. Tím se zlepšila důchodová bilance takřka okamžitě a především reforma umožnila prognózu, podle níž deficit dosáhne nejhlouběji ke dvěma procentům HDP.

Za vlády Bohuslava Sobotky se však většina opatření malé reformy odbourala, rozpočet navržený na rok 2019 pak obsahuje ještě větší expanzi důchodů, než bylo možné před ní. To bylo jasné i na současném ministerstvu financí, které vypočetlo, že se schodek v dohledné budoucnosti zvýší na čtyři procenta HDP.

Pokud dnes přichází rozpočtová rada s pěti procenty, příliš se jejich výpočet neliší od toho, ke kterému došli experti Andreje Babiše. Ne zprávě rozpočtové rady lze ocenit, že připomněla reálný stav věcí, na který se zapomnělo.

Petr Holub|foto: Khalil Baalbaki

Z pohledu současné vlády, ve které jsou stejně jako v minulém období ANO a ČSSD, je tato informace nepříjemná, protože se může použít k obvinění, že se strany nechovaly ve vládě úplně odpovědně. Především však zpochybňuje tezi, podle níž je třeba státní důchody zvyšovat tak, aby důchodci měli příjmy srovnatelné s těmi, kdo pracují.

Teď se ukazuje, že na to stát nebude mít peníze, a pokud někdo nechce přijít ve stáří o životní úroveň, musí se o sebe postarat jiným způsobem. Vize pečovatelského státu, základní kámen politiky sociálních demokratů a teď už také ANO, tím je zásadním způsobem zpochybněna.