Petr Holub: Proti koronaviru správnou cestou. Ale zatím jen začátek
Bylo toho málo, nebo příliš, přišlo to včas, nebo pozdě? Takové otázky napadnou snad každého v souvislosti s kroky, které stát podniká na pomoc ekonomice.
Samotné znění otázek napovídá, že vládní politici a ekonomové v zásadě jdou správnou cestou, nemuseli se trefit jen v načasování a míře.
Čtěte také
Pomáhat potřebuje celá ekonomika, soudí experti. A příslušné instituce opravdu vyšly vstříc. První na řadě bývají banky, které mají na starost krev celého hospodářství, jinými slovy peníze. Česká národní banka proto právě pro ně snížila základní úrokovou sazbu rovnou o půl procenta a ještě slíbila, že se snižováním klidně půjde dál.
Následují velké a střední firmy, které zajišťují největší část tuzemské výroby. Vicepremiér Karel Havlíček jim tedy slíbil prakticky neomezené půjčky. A i když premiér Andrej Babiš upřesnil, že půjde o částku až bilion korun, řekl tím v zásadě stejnou informaci.
Čtěte také
Pak se musí pomáhat menším firmám a jejich zaměstnancům, nemluvě o živnostnících. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová po dohodě s odbory navrhla opatření, kterými by těm menším srovnala škody způsobené samotnou vládou, respektive nařízenou karanténou. Pokud firma musela z důvodů karantény poslat domů zaměstnance, bude jim napříště vyplácet šedesát procent mzdy, které později uhradí stát. Pokud karanténa dokonce zavřela celou firmu, dostanou zaměstnanci doma plný plat a stát z toho uhradí osmdesát procent.
Zkrátka nepřijdou ani ti, kdo nemohou poslat děti do školy. Dostanou ošetřovné po celou dobu, co budou školy zavřené, a nárok budou mít i živnostníci, kteří přitom obvykle neplatí nemocenskou.
A co potom
Vyčítat odpovědným, že s plánem pomoci přišli pozdě, nedává smysl. Zřejmě mohli něco nabídnout dříve, ovšem z okolních zemí je nikdo nepředběhl. Nejspíš se dá poznamenat, že zvláště malým firmám a živnostníkům vláda zase tolik nenabízí. Podle dostupných informací navrhovala ministryně Maláčová ještě víc, především doporučovala zavést takzvaný kurzarbeit, který by pomohl všem firmám, ať jim už výroba vypadla z jakéhokoli důvodu. Vládu by to do konce pololetí přišlo na sedm miliard, a to zase nejsou tak velké peníze.
Ovšem právě v tomto případě je vidět, jak je riskantní rozdávat v časech krize. Slíbit pomoc všem znamená, že se o ni také začnou všichni hlásit. A těžko předpokládat, že krize skončí v červnu a že sedm miliard postačí. Tady ještě můžeme čekat žhavou diskuzi.
Jedna výtka ovšem bude postupně nabývat na důležitosti. Také krize s koronavirem jednou skončí, a jak připomíná jeden bývalý ministr financí, Česká republika ji může využít, aby zlepšila efektivitu svého hospodářství. V záchranném balíčku o ničem podobném ale zatím není ani slovo.
Autor je komentátor serveru Echo24
Související
-
Jiří Pehe: Epidemie koronaviru odkrývá slabiny ve fungování české kultury
Opatření přijatá vládou ve snaze zamezit šíření koronaviru těžce dopadnou na celé hospodářství.
-
Ohrozí epidemie koronaviru také zavádění zelených technologií?
Ekologové se obávají, že současná epidemie bude mít negativní dopad také na zavádění takzvané uhlíkové neutrality. Nové technologie ale mohou ekonomice i pomoct.
-
Svědectví španělské reportérky: Až koronavirus nám ukázal, jak dobře jsme si žili
Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou deníku El Diario Maríou Ramirez.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.