Petr Holub: Proti koronaviru správnou cestou. Ale zatím jen začátek

22. březen 2020

Bylo toho málo, nebo příliš, přišlo to včas, nebo pozdě? Takové otázky napadnou snad každého v souvislosti s kroky, které stát podniká na pomoc ekonomice.

Samotné znění otázek napovídá, že vládní politici a ekonomové v zásadě jdou správnou cestou, nemuseli se trefit jen v načasování a míře.

Čtěte také

Pomáhat potřebuje celá ekonomika, soudí experti. A příslušné instituce opravdu vyšly vstříc. První na řadě bývají banky, které mají na starost krev celého hospodářství, jinými slovy peníze. Česká národní banka proto právě pro ně snížila základní úrokovou sazbu rovnou o půl procenta a ještě slíbila, že se snižováním klidně půjde dál.

Následují velké a střední firmy, které zajišťují největší část tuzemské výroby. Vicepremiér Karel Havlíček jim tedy slíbil prakticky neomezené půjčky. A i když premiér Andrej Babiš upřesnil, že půjde o částku až bilion korun, řekl tím v zásadě stejnou informaci.

Čtěte také

Pak se musí pomáhat menším firmám a jejich zaměstnancům, nemluvě o živnostnících. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová po dohodě s odbory navrhla opatření, kterými by těm menším srovnala škody způsobené samotnou vládou, respektive nařízenou karanténou. Pokud firma musela z důvodů karantény poslat domů zaměstnance, bude jim napříště vyplácet šedesát procent mzdy, které později uhradí stát. Pokud karanténa dokonce zavřela celou firmu, dostanou zaměstnanci doma plný plat a stát z toho uhradí osmdesát procent.

Zkrátka nepřijdou ani ti, kdo nemohou poslat děti do školy. Dostanou ošetřovné po celou dobu, co budou školy zavřené, a nárok budou mít i živnostníci, kteří přitom obvykle neplatí nemocenskou.

A co potom

Vyčítat odpovědným, že s plánem pomoci přišli pozdě, nedává smysl. Zřejmě mohli něco nabídnout dříve, ovšem z okolních zemí je nikdo nepředběhl. Nejspíš se dá poznamenat, že zvláště malým firmám a živnostníkům vláda zase tolik nenabízí. Podle dostupných informací navrhovala ministryně Maláčová ještě víc, především doporučovala zavést takzvaný kurzarbeit, který by pomohl všem firmám, ať jim už výroba vypadla z jakéhokoli důvodu. Vládu by to do konce pololetí přišlo na sedm miliard, a to zase nejsou tak velké peníze.

Ovšem právě v tomto případě je vidět, jak je riskantní rozdávat v časech krize. Slíbit pomoc všem znamená, že se o ni také začnou všichni hlásit. A těžko předpokládat, že krize skončí v červnu a že sedm miliard postačí. Tady ještě můžeme čekat žhavou diskuzi.

Petr Holub

Jedna výtka ovšem bude postupně nabývat na důležitosti. Také krize s koronavirem jednou skončí, a jak připomíná jeden bývalý ministr financí, Česká republika ji může využít, aby zlepšila efektivitu svého hospodářství. V záchranném balíčku o ničem podobném ale zatím není ani slovo.

Autor je komentátor serveru Echo24

autor: Petr Holub
Spustit audio

Související