Petr Holub: Národ marodů
Letos se už ve své práci nepřetrhnu. Možná by to dávalo smysl, kdybych musel bojovat o zvýšení platu v příštím roce. Ovšem čistá mzda mi o pár tisíc vyroste tak jako tak, protože vláda nepochybně sníží daně. Firma se naopak nebude obtěžovat přidávat ze svého peníze ani těm nejaktivnějším. Polepší si stejně každý.
Takovou úvahu neslyší rád žádný zaměstnavatel, nezbývá mu ale než připustit, že ekonomicky to je správně. Stát lidem přidá peníze, protože jim odpustí daně, a zároveň platí, že víc peněz dostanou, i když se nebudou snažit, anebo budou dokonce pracovat méně.
Čtěte také
Z toho plyne do budoucích měsíců a možná i let výzva. Musíme se opět naučit pracovat, protože tomu postupně odvykáme.
Nad takovou morální úvahou je sice možné mávnout rukou, postupně se ale mění na ekonomicky měřitelnou veličinu. Zatím se projevuje jen v jednotlivých střípcích, jenže pomalu z nich už půjde vytvořit zřetelnou mozaiku.
Německo-česká obchodní a průmyslová komora se ptala svých členů, v čem jim škodí současná opatření zvaná cizím slovem lockdown. Čtyřicet tři procent firem uvedlo, že chybí nemocní pracovníci. Je to o poznání víc než na jaře, kdy stejně odpověděla čtvrtina podniků. Nakonec to na vlastní kůži poznal každý, kdo má něco společného se stavebnictvím. Peníze na zakázky jsou k dispozici, stavby se ale odkládají, protože je nemá kdo uskutečnit.
Lidé jsou doma
Čtěte také
Nemocnost opravdu roste a svědčí o tom i bilance ministerstva práce a sociálních věcí. Už v září bylo na nemocenské o čtrnáct procent víc pracovníků než před rokem. Jinak řečeno, každý den nepracuje šest procent zaměstnanců. A přitom je možné předpokládat, že v říjnu a v listopadu se situace ještě zhorší. Důvodem přitom nemusí být vždycky covid-19, ale třeba jenom obava vycházet a také fakt, že vláda zvýšila sazby i dostupnost nemocenské.
Další zápletkou je domácí práce, tedy home office. Norská studie vydaná u příležitosti jarní vlny koronaviru potvrdila, že práce z domova bývá méně efektivní, zvláště v případech tvůrčí činnosti, jako je třeba výzkum anebo výroba reklam, které vyžadují zpětnou vazbu či sociální kontakt. Přitom na home office se mohlo přesunout až jeden a půl milionu českých pracovníků. Není také pochyb, že část z nich využila snížený dohled nadřízených k tomu, aby namísto námahy raději odpočívala.
Nikomu z těch, kdo se hodili marod nebo snížili výkon po odchodu na home office, není možné cokoli vyčítat, protože zároveň svým chováním snižují riziko rozšíření infekce – podle výpočtu společnosti PAQ Research zhruba na třetinu. Naučit se za těchto výchozích podmínek znovu pracovat, to bude první úkol epochy po koronaviru.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
