Až 15 procent lidí zrušením superhrubé mzdy nedostane nic, přitom o práci budou v krizi bojovat nejvíc, varuje ekonomka

2. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Práce v kanceláři, ilustrační foto

„Peníze by se daly využít lépe, stejně jako zamýšlené zdanění práce by šlo udělat lépe a levněji,“ tvrdí o návrhu na zrušení superhrubé mzdy v Pro a proti ekonomka Klára Kalíšková z think-tanku IDEA a Vysoké školy ekonomické v Praze. S vládním návrhem není spokojený ani šéf odborů Josef Středula. 

„Sice se mluví o zrušení superhrubé mzdy, ale hlavní, co se stane, bude výrazné snížení daně z příjmů. Přitom v dnešní době by rozpočtově neutrální reforma daně měla být 20 procent, ne 15 procent,“ zdůrazňuje ekonomka Kalíšková.

Čtěte také

Na zrušení superhrubé mzdy se koalice ANO a ČSSD dohodla v pátek. Zavedena má být 15procentní daň z příjmu, sazba 23 procent zůstane pro lidi s vysokým příjmem. Změnu chce koalice prosadit tak, aby platila od příštího roku.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Středula zdůrazňuje, že superhrubá mzda podle něj nikdy neměla být zavedena. „Je to neuvěřitelný daňový paskvil. Ale způsob, jakým vláda přistoupila k jejímu zrušení, je hazard s financemi.“

Vláda udělala chybu. Nastavila hodnoty, které z pohledu volebního taktu vypadají zajímavě, ale my chceme ten příběh znát až do konce.
Josef Středula

„Náš předpoklad dopadu není 90, ale 110 miliard. Šlo to udělat daleko lépe, například zvýšením odpočitatelné položky od základu daně a podobnými opatřeními, které by neměly takto fatální dopad,“ věří odborář.

Kdo to zaplatí

Středula také odmítá vládní předpoklad, že se peníze vrátí do rozpočtu na zvýšené spotřebě. „Kdo zaplatí těch 110 miliard? Bude to ve spotřebě, možná se zvedne DPH. Zaplatí to ti stejní, kteří teď takzvaně dostanou více, ale možná to nakonec dopadne jinak a pro některé skupiny i negativně.“

Čtěte také

A dodává: Kdyby se superhrubá mzda fakticky rušila, tak to bude návrat ke čtyřem pásmům, k vyššímu zdanění OSVČ a dalším posunům, které tady byly předtím. Ale k tomu se nepřistupuje. 

Ekonomka připomíná, že ne každý zaměstnanec na zrušení superhrubé mzdy vydělá. „Je až 15 procent těch, kterých se toto snižování daně z příjmů vůbec nedotkne. To jsou skupiny osob s nejnižšími příjmy, u kterých je vysoké zdanění práce velmi problematické. S nadcházející krizí to budou právě oni, kteří budou nejvíce bojovat o nalezení a udržení zaměstnání.“

Reforma rozděluje peníze velmi nerovnoměrně: 15 procent nedostane vůbec nic, nejvíce dostanou ti se středními a vyššími příjmy.
Klára Kalíšková

Superhrubá mzda se bohužel stala politikem, konstatuje odborář. „Seriózní by bylo, aby se otevřela diskuze nad českým daňovým systémem, jeho vnitřní spravedlností. Daňovým soumarem v Česku je dnes zaměstnanec a důchodce, kteří tvoří 87 procent všech příjmů veřejného systému,“ shrnuje Josef Středula.

„Česká republika má sice v tuto chvíli velmi nízké zadlužení, ale má našlápnuto na velké budování dluhů. Největší problém této reformy není, že bychom teď nemohli utrácet, ale v tom, že jde o reformu, která se velmi těžko bude brát zpět. Nebude to drahé letos, ale každý další rok,“ varuje Klára Kalíšková.

Poslechněte si audiozáznam debaty.

Spustit audio

Související