Karel Barták: Evropa se pokouší vypadat jednotně vůči Trumpovi, ale není přesvědčivá
Celý rok trvalo Evropanům, než jim došlo, že prezident Donald Trump skutečně je tak brutální, jak říká. Že nebere ohledy, nedodržuje sliby a že hluboce pohrdá starým kontinentem a jeho Evropskou unií. Čtvrteční schůze Evropské rady měla přinést procitnutí, ostře reagovat na Trumpův pokus zmocnit se Grónska a zavést nová cla proti osmi evropským zemím.
Tato hrozba však na poslední chvíli pominula a lídři si oddechli. Na adresu Spojených států nevyslali žádné podstatné varování.
Studená sprcha
Studená sprcha však přišla, a to ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v nevšedně ostrém projevu ve švýcarském Davosu nastavil Evropě nemilosrdné zrcadlo.
Čtěte také
„Místo aby řídila obranu svobody ve světě, zejména pokud americký zájem směřuje jinam, vypadá Evropa dezorientovaně. Zabývá se hlavně přesvědčováním amerického prezidenta, aby změnil názor. Jenže to se nestane.“
Jsou to tvrdá slova, která na bruselském summitu nikdo nerozporoval. Evropa skutečně zatím míjí své historické poslání. Mluví hodně o strategické autonomii, o postavení velmoci vedle Spojených států a Číny, obává se však rozhodných společných kroků, které by ji tam dovedly.
Tentokrát ale už nemá moc na vybranou – už se nemůže bezstarostně opírat o americkou vojenskou moc, protože partnerský vztah se Spojenými státy Donald Trump zásadně zpochybnil.
Zachovat NATO za každou cenu
„Evropská unie musí přetnout pupeční šňůru se Spojenými státy. Přílišná závislost mění partnerství ve vztah jednostranného ovládání a nátlaku,“ řekl polský premiér Donald Tusk. Podobně mluvil francouzský prezident Macron a řada dalších.
Čtěte také
Část evropských státníků je však daleko smířlivější. Český premiér Andrej Babiš Trumpovo počínání považuje jen za taktiku – Trump „vždycky něco řekne a potom zkrátka změní názor a vyjednává“, takže na to prostě musíme být připraveni, řekl po jednání.
Naštěstí se na mimořádné a naléhavé schůzi neschvalovalo žádné usnesení, takže se lídři mohli rozejít bez zásadních rozepří. V podstatě se shodují v tom, že chtějí za každou cenu zachovat Severoatlantickou alianci, a tudíž i pevnou bezpečnostní vazbu na Spojené státy.
Pokud jde o obchod, není zcela jasné, zda budou při dalším Trumpově výpadu ochotni už bez váhání nasadit tvrdá protiopatření, tedy zavedení odvetných celních tarifů, použití protinátlakového nařízení nebo zdanění amerických digitálních platforem.
Staré časy jsou pryč
Pokud jde o Grónsko, nikdo zatím neví, na jakém „rámcovém řešení“ se ve středu Trump dohodl s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Vypadá to, že Dánsku a Grónsku už nehrozí bezprostřední americké nebezpečí. Trumpův ústup se dá tedy interpretovat jako evropské vítězství.
Odtud hrdá slova předsedy Evropské rady Antónia Costy: „Jsme připraveni bránit sami sebe, naše členské státy, naše občany, naše podniky, před jakoukoli formou nátlaku. Evropská unie na to má sílu i nástroje.“ Slušelo by se dodat – až do příští krize.
Díky překotným událostem posledních dnů si Evropa daleko pravdivěji a bolestněji uvědomila, že staré časy jsou v nenávratnu a že musí vzít na vědomí realitu světa bez pravidel, jak ji prosazuje Donald Trump. Že musí spoléhat daleko více sama na sebe, starat se o to, aby zůstala jednotná a pokud možno, postupem času, také akceschopná a samostatná i z hlediska bezpečnosti.
„Situace se může změnit každý den. A nazítří se může všechno zhroutit,“ varovala Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční politiku. „Takový je svět, ve kterém dnes žijeme.“
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
