Ondřej Konrád: Zdrženlivost nadbytečná i na místě
Kdo si počká, ten se dočká. Ne vždycky, ale mnohdy ano. Už dvojnásobný český premiér se toho občas přidržuje. Nechce se mu k některým otázkám moc vyjadřovat, a když, tak jen napůl a čeká, jak se věci vyvinou. Například u Trumpova mimořádně agresivního úsilí získat Grónsko.
Tam přitom mohou USA znovu volně navýšit dávno zeštíhlený vojenský kontingent a zřídit další základny v podstatě dle libosti i za daného statutu ostrova.
Snad pozitivní zprávy
K tomu mají platnou smlouvu z časů tehdy vypuklé studené války, když v předcházející horké, tedy druhé světové, Američané ostrov dočasně zabrali a měli tu důležité letecké základny. Ale za Grónskem (i nadále dánským) stojící evropské jádro se vůči následné Trumpově celní pohrůžce ještě pevněji semklo a hovořilo o odvetě.
Čtěte také
Načež si ve středu večer zkušený politik Mark Rutte coby šéf NATO s Trumpem sedl a společně dohodli cosi sice dosud ne zcela známého, ale krizi snad zažehnávajícího. Aspoň americký prezident se tak tvářil a uvalení cel na osm odbojných zemí odvolal. Podle dohody by se patrně statut Grónska měnit neměl a aktualizována by byla už zmíněná smlouva mezi USA a Dánskem z roku 1951.
Podle té Američané mohou budovat základny a zřizovat takřečené „obranné oblasti“. NATO by zase mělo navýšit aktivitu v Arktidě, kam nakukují Rusové i Číňané. Jak to bude s grónskými nerostnými zdroji, se ovšem zatím neví. USA o ně zájem jistě neztratily. Takže po těchhle celkem pozitivně působících zprávách mohl český premiér konečně říci, že Grónsko je nedělitelnou součástí Dánska. Počkal si a dočkal se.
Propletený dokument
Ve čtvrtek v podvečer pak dorazila k české straně také pozvánka do Trumpovy Rady míru, která má řešit Gazu a jiná světová ohniska a ke které se některé podstatné státy nemíní připojit nejen proto, že už existuje Rada bezpečnosti OSN, ale také kvůli tomu, že byly osloveny třeba Rusko a Bělorusko. A že to celé dělá dojem budování podstavce pro Trumpův pomník.
Čtěte také
Konec konců, on má být doživotním šéfem instituce s právem veta a stálé členství stojí miliardu dolarů. Tři roky je sice možné být v Radě míru i zdarma, ale kdo ví, jestli by to neznamenalo jen podřadné postavení.
Ještě než pozvánka přišla, ministr zahraničí Macinka označil členský poplatek vzhledem k tuzemskému rozpočtu za nemyslitelný. A podle prezidenta Pavla bychom se měli vyjádřit až po prostudování podmínek a pravomocí, což premiér Babiš očekává od Macinkova ministerstva.
Nástupce Tomáše Pojara ve funkci poradce pro národní bezpečnost, zběhlý diplomat Hynek Kmoníček, mimochodem náš velvyslanec ve Washingtonu za prvého Trumpova prezidentství, pak radí „v první řadě k opatrnosti, protože se jedná o velmi složitý, propletený a obsáhlý dokument.“ Zdrženlivost v duchu úvodem zmíněného rčení je v tomto případě na místě.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
