Petr Holub: Kde udělali s koronavirem chybu

Těmito slovy popsal své zkušenosti s pandemií v rozhovoru pro Welt am Sonntag jeden z nejvlivnějších virologů Německa Hendrik Streeck. Jeho výrok platí očividně také pro českou vládu a omluvit může také mnohé její chyby.

Čtěte také

Jan Vávra: Z premianta poškolákem

Přesto v této neurotické a neklidné době člověka napadne, že tím německý virolog nemyslel úplně generální pardon pro úplně každého z veřejných činitelů, kteří se v Evropě a na světě musí s nebezpečnou infekcí potýkat. Těžko čekat od Streecka, který je úzkým spolupracovníkem úřadů jedné spolkové země, že bude komentovat chování premiéra jiného státu.

Můžeme se jen domýšlet, jak by hodnotil postup šéfa britské vlády Borise Johnsona. Ten se nejdříve na doporučení vědců rozhodl pro švédskou cestu, při níž se zavádějí mírnější opatření bez zákazu vycházení a nošení roušek, aby pak pod tlakem druhé části vědecké obce obrátil o 180 stupňů a omezil svobodný pohyb občanů ještě víc než v Německu nebo třeba v Česku.

Výsledkem bylo, že Británie patří mezi pár zemí, kde bylo při první vlně nejvíc nakažených na obyvatele a kde se ekonomika propadla nejhlouběji. Aspoň zčásti by měl Streeck pochopení také pro něho. Při návratu infekce, kterému se už říká druhá vlna, stejným testem prochází také česká vláda.

Obyvatelé a nejistota

A stejně jako Borisi Johnsonovi se zdejším ministrům vytýká, že vedou politiku proti koronaviru ode zdi ke zdi. Například nejdříve neproběhla žádná příprava na pandemii. A poté se zavedl ve své době nejtvrdší zákaz vycházení i cestování. To lze omluvit snadno.

Čtěte také

Klára Vlasáková: Pandemie? Prostě to nezvládáme

Kromě skandinávských států se málokdo na pandemii připravil, k přísným opatřením českého typu včetně roušek později postupně přešly i další země. Něco vyšlo, něco nevyšlo. Ještě tvrdší kritice je vystavena politika letních měsíců, při které se příkazy a zákazy uvolnily do té míry, že se Česko stalo ideálním prostředím pro nové šíření koronaviru.

Všechna jarní opatření včetně vypnutí značné části ekonomiky jsme dělali zbytečně, protože se první vlna jen odložila, aby se znovu objevila pod názvem druhé vlny. Přesto není pověst vlády ještě ztracena, protože opět může dostat koronavirus pod kontrolu. A třeba ještě mírnějšími, švédskými prostředky. Navíc bez chyb, kterých se dopustili při ochraně seniorů Švédi.

Něco však představitelům vlády odpustit nejde. Zdánlivě jde o detaily. Šéfové vládních stran se opakovaně napadají přes média a hádají se, co by bylo lepší dělat. Tím vzbuzují v obyvatelstvu nejistotu, protože dávají najevo, jak si nejsou jistí dalším postupem.

Petr Holub|foto:Věra Luptáková,Český rozhlas

Zároveň nepověřili žádný z odpovědných úřadů, aby v podrobné studii vyhodnotil zkušenosti první vlny. Tyto zkušenosti mohly být základem dalšího boje s pandemií, místo toho jsme však opět svědky toho, jak epidemiologové, virologové a vakcinologové oprašují své dřívější názory, jistě dobře podložené, často však protichůdné. Při takzvané druhé vlně jsme na tom stejně, jako jsme byli při první. Jistě, zčásti jde i taková chyba omluvit.     

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy