Petr Holub

Nad západní Evropou září slunce, ovšem sotva člověk přejde na českou stranu Šumavy, ocitne se v zemi bez světla, zakryté hustými mraky.

Lidé už vnímají okolní svět o něco víc reálně. Takový optimistický závěr lze odvodit z jednoho z průzkumů, které si veřejnost zvykla přehlížet.

Regionální rozdíly jsou tím, co ČR nejvíc trápí. Na jedné straně je bohatá Praha, daleko za ní jsou všechny ostatní kraje a na druhém konci žebříčku najdeme chudé Sudety.

Často se mluví o tom, jak na tuzemskou populaci dolehla krutá energetická krize a zvláště zdražení, které koncem roku dosáhlo 17 procent.

Říci něco pozitivního o roce 2022 není těžké, můžeme být spokojení, že už je za námi. Další potíž je v tom, že ani vyhlídky na rok 2023 nejsou nejlepší.

Češi patřili od počátku minulého roku k nejvíc frustrovaným národům v Evropě, pokud neměli náladu vůbec nejhorší.

Rozsudek v případu 50milionové dotace pro Čapí hnízdo mnohé překvapil, některé potěšil. Zklamán může být ten, kdo čekal, že verdiktem soudce tato aféra definitivně skončí.

Vypadá to sousede, že už máme po energetické krizi. Těmito slovy by člověk mohl oslnit své známé, pokud by se seznámil s aktuálními cenami energií na evropských burzách.

Schodek státního rozpočtu dosáhl loni 360 miliard korun. To je zhruba stejně jako v roce 2020, kdy přišla pandemie covidu, a o 60 miliard méně než v druhém covidovém roce.

Až nastanou mrazy a zvýší spotřebu elektřiny, bude nutné čas od času na dvě hodiny odpojit od sítě celé regiony. S takovým varováním předstoupila francouzská vláda.