Petr Holub: Pravý důvod, proč škrtat v důchodech

10. březen 2023

Zákon omezující červnovou valorizaci důchodů schytal tolik kritiky jako žádná druhá norma od časů covidu. Stěžovala si opozice, která uspořádala mohutnou obstrukci ve Sněmovně, nespokojeni byli senátoři z vládních stran, argumentace ministrů nebyla moc přesvědčivá.

Přesto je zákon nezbytným, dokonce správným opatřením. Jak známo, důchodový automat musel zareagovat na lednovou inflaci zvýšením procentní části důchodů o 11,5 procenta.

Čtěte také

Tím by důchody v průměru vyrostly o 1700 korun měsíčně, výdaje systému by se zvýšily o 35 miliard a celkový schodek na důchodovém účtu by dosáhl sta miliard. Vláda místo toho zvýší procentní část důchodů o 2,3 procenta a zároveň všem důchodcům přihodí 400 korun na měsíc. Důchody pak vyrostou jen o 700 korun a náklady o 15 miliard.

Vláda tím zároveň zvýhodnila příjemce nižších důchodů, prý chtěla zabránit otevírání nůžek mezi chudými a bohatými. Zní to nevěrohodně. Podíl nízkých důchodů vůči těm vyšším by byl i bez vládního zásahu větší než v časech levicového premiéra Bohuslava Sobotky.

Smysl vládního opatření

Opoziční strany ANO a SPD si stěžovaly, že přece není možné děsit důchodce, kterým se náhle omezí již jednou slíbené zvýšení penzí. Senátorům v čele s Michaelem Canovem se zase nelíbil proces schvalování. Nelze přece využít podmínky legislativní nouze s odůvodněním, že bylo třeba okamžitě reagovat na lednovou inflaci, když se o prudkém zvýšení cen v lednu vědělo od října.           

Čtěte také

Nedomyšlenost vládní strategie potvrzuje také finanční rozměr problému. Od 1. ledna vláda zasáhla do důchodového automatu tím, že zvýšila ženám penze o takzvané výchovné a tím i výdaje systému o 20 miliard. O šest týdnů později změnila nastavení automatu ještě jednou, aby 20 miliard ušetřila. Jeden hot a druhý čehý, říká staré přísloví. Přesto existuje argument, který dává vládě za pravdu.

Nejde o samotné úspory, důležitější je hlubší smysl vládního opatření. Při poslední penzijní reformě, tzv. malé reformě z roku 2011, chtěli autoři zrušit paragraf, podle kterého musí vláda důchody valorizovat ve chvíli, když inflace překročí pět procent. „Bylo by možné toto ustanovení ze zákona vypustit a řešení ponechat na operativní změně zákona,“ stojí v dokumentech k reformě. Nakonec se tehdejší vláda takového kroku neodvážila s vysvětlením, že pětiprocentní inflace není pravděpodobná.

Petr Holub

Teď všichni vědí, že inflace může být i 20 procent, proto se vláda může zachovat podle úvahy svých předchůdců. Zdání svévole pak může odvrátit s tím, že při příští novele důchodového zákona sporný paragraf o povinné valorizaci při pětiprocentním růstu cen opravdu vyškrtne. Logicky tím nemusí poškodit důchodce, ovšem vyhne se tím povinnosti navyšovat, když v systému nebudou peníze.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.