Petr Holub: Reforma důchodů? Třeba stačí jen uklidit

Asi nikdo si nemyslí, že tak vypadá rozumná debata a že taková debata může vést k rozumnému výsledku.

Čtěte také

Julie Hrstková: Do penze s kůrkou chleba

Přitom není pochyb, že se potíže tuzemského penzijního systému dají řešit, ostatně jako většina světských starostí. Zároveň může jen málokdo pochybovat, že je něco potřeba dělat, když se systém vinou předchozího rozhazování letos přibližuje ke schodku 100 miliard. Viníkem přitom není jako obvykle pouze Babišova vláda, k rozvratu systému stihl přispět i současný Fialův kabinet.

Detaily chystané reformy, které dnes prosakují na veřejnost, jsou poměrně obvyklými motivy a fakticky tedy nic neřeší. Například živnostníci by neměli napříště platit ve srovnání se zaměstnanci poloviční pojistné. Pochopitelně taková změna nedává velký smysl, protože se v chování živnostníků hlavně odráží jeden z nedostatků systému. Právě ti, kdo platí nejméně, dostávají ve srovnání s tím, co odvedli, největší penzi. Postihem živnostníků se tento rozměr neodstraní.

Povinnost mimořádné valorizace

Spekuluje se rovněž o prodloužení důchodového věku nad 65 let. Zní to velkolepě, ale aktuálně to systému vůbec nepomůže. Důchodový věk se právě prodlužuje a tento proces skončí až v roce 2030.

Čtěte také

Petr Holub: Důchody těch druhých

Odklad penze pro stovky tisíc zaměstnanců už přinesl do systému desítky miliard, což motivovalo politiky, že miliardy rozházeli a dostali tuzemské důchody do ještě větších potíží než v časech, kdy se penzijní věk začal prodlužovat.

Reforma znamená něco jiného. Především nemá valný smysl ji provádět, pokud se před ní systém neočistí od nešvarů, které se do něho dostaly v minulých letech. Pokud se chce současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vrátit před rok 2015 a znovu valorizovat důchody vedle inflace o třetinu reálného mzdového růstu, namísto současné poloviny, pak míří správným směrem. Jde ovšem jen o jeden z menších, byť nezbytných kroků.

Petr Holub|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Systém má závažnější nedostatek, na který upozorňovali úředníci odpovědného ministerstva už před deseti lety. Není možné, aby zákon vládě nařizoval mimořádně zvyšovat důchody při inflaci nad pět procent – bez ohledu na to, jestli stát má nebo nemá peníze.

Není tajemstvím, že tak zní hlavní důvod současného schodku na důchodovém účtu. Pokud se tedy předpis o povinnosti mimořádné valorizace nezruší, pak nemá cenu spekulovat o dalekosáhlých krocích, jak zvýšit odvody pojistného, prodloužit důchodový věk nebo spořit v soukromých fondech.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy