Tereza Zavadilová: Svět podle Petera Thiela
Jestli má současná Amerika nějaký symbol moci a vítězství, tak po boku Donalda Trumpa a jeho nejbližších je to rozhodně Peter Thiel. Postava v pozadí mnoha věcí. Akcie firmy Palantir, jeho hlavního majetku, patří v druhém volebním období Trumpovy vlády k nejlukrativnějším. Thielův vliv je ale mnohem větší, zdaleka přesahuje hranice této firmy i Ameriky. Mnozí ho přitom považují za vcelku nebezpečného muže.
Čtěte také
Thiel je německého původu, vyrostl ale v Jihoafrické republice. Tam se s krajanem Elonem Muskem asi nepotkal, ale spolu kolem přelomu tisíciletí zbohatli na vybudování a prodeji firmy PayPal.
Nejen tito dva pánové, ale i jejich další lidé původně z této firmy patří nyní do blízkého okruhu Trumpovy vlády. Thiel po prodeji PayPalu nezahálel a peníze využil na nákupy podílů v řadě start-upů, z nichž mnohé byly velice úspěšné. Mnoho nyní vlivných lidí mu dluží. Například viceprezident J. D. Vance, kterého Thiel v minulosti zaměstnával ve svém investičním fondu.
Extrémní názory amatérského filozofa
Vedle toho je Thiel amatérským filozofem a politologem. Když Trump kandidoval na prezidenta poprvé, Thiel se za něj veřejně postavil v nejbolestivější chvíli, a to když na veřejnost prosákly jeho sexuální a jiné skandály z minulosti.
Čtěte také
Thiel také jeho kampaň financoval. Thielovy názory byly v minulosti i pro republikány velice extrémní.
Zpochybnil například volební právo pro ženy, známý je jeho výrok „Nevěřím, že svoboda a demokracie jsou slučitelné“, také tvrdil, že demokracie v praxi vede ke „stagnaci“ a k tomu, že voliči vždy chtějí více sociálních jistot a méně svobody, a svoboda podle něj není pro všechny, ale pro elity.
Podporuje takzvanou technologickou pravici, která kombinuje národní populismus s vizí technologických elit, tedy silný stát v rukou několika technologických magnátů.
Tajemná firma na sledování?
Miliardář Thiel v poslední době také výrazně zbohatl, a to díky svému Palantiru. To je vcelku tajemná firma, která o sobě říká v zásadě jen to, že se specializuje na vývoj pokročilého softwaru pro analýzu velkých dat.
Čtěte také
Vědělo se, že pracuje pro velké klienty i vlády. Vyrostla na tom, že v atmosféře strachu po útocích z 11. září jí vláda zadala sledovačky a analýzy, totéž se dělo během pandemie covidu.
V poslední době to ale vypadá, že si podmaňuje celý americký stát. Na jedné straně ministerstvo efektivity, kde mimochodem pracují Thielovi lidé, škrtá státní výdaje – ovšem nové zakázky vyhrává Palantir.
Přišel tak k 10miliardovému kšeftu pro americkou armádu, pro kterou bude dodávat datové řešení a umělou inteligenci.
Čtěte také
Pracuje pro Trumpovu protiimigrační úderku ICE. Spekuluje se také o tom, že dostane exkluzivní zakázku na zaměstnanecký systém pro Pentagon. A také pracuje pro občanské registry včetně zdravotních a daňových, zpravodajské služby a vládní logistiku. Přebral také různé zakázky pro stát tradičním konzultantským firmám jako Deloitte či Accenture.
Velký bratr je tady...
Palantir ale zdaleka nemá k dispozici jen americká data, používá jej třeba izraelská armáda, britská zdravotní pojišťovna, mnohé evropské úřady včetně finančních. Například v Německu jeho software užívají spolkové země, ovšem ministryně vnitra Nancy Faeserová nedávno odmítla jeho nasazení pro spolkovou policii.
Software Palantiru je údajně netransparentní – funguje jako black box, jeho algoritmy a způsob analýzy nelze snadno auditovat. Kritici marně upozorňují na potenciální zneužití technologií Palantiru pro různě představitelný vládní dohled.
Propojení obrovského množství dat s umělou inteligencí a zpravodajskými informacemi už teď Palantiru umožňují vytvořit totální digitální profil občana.
Asi s nevelkou nadsázkou se dá říci, že jestli Peter Thiel je symbolem současného úspěchu, jeho Palantir se lehce může stát ztělesněním Velkého bratra. Stačí jedno politické rozhodnutí.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
