Petr Holec: Kozel zahradníkem. Protibabišovská bruselská rezoluce je plná ironie

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německá europoslankyně z bavorské CSU Monika Hohlmeierová

Europoslanci minulý týden jasnou většinou schválili rezoluci kritizující možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz.

Ten podle nich zpochybňuje nezávislý výkon funkce premiéra, protože stále rozhoduje o penězích z rozpočtu EU a zároveň kontroluje holding Agrofert.

Rezoluci iniciovali čeští opoziční europoslanci a její schválení dlouho viselo ve vzduchu, byla to proto jen otázka času. Je v tom ovšem jistá ironie.

Zaprvé v tom, že jde pouze o politickou proklamaci, i když se to tak z některých českých médií nezdá. Rezoluce totiž nemá žádnou právní závaznost, na věci nic nemění. Možný Babišův střet zájmů šetří audit Evropské komise – do její pravomoci toto spadá. Finální verdikt bychom měli znát na podzim, celá věc ale nejspíš skončí u Evropského soudního dvora.

Audit se totiž netýká jen Babiše. Současně půjde o obecný precedent v tom, do jaké míry může Evropská komise interpretovat českou legislativu. I někteří naši ústavní právníci totiž říkají, že si tentokrát ukousla příliš velké sousto.

Problémy Hohlmeierové

A je tu ještě další ironie. Šéfkou kontrolního výboru europarlamentu a „bruselskou tváří“ rezoluce je bývalá bavorská ministryně kultury Monika Hohlmeierová, která v Německu sama čelila podezření ze střetu zájmů.

To se týkalo dotace téměř devět milionů eur na rozšíření Centra pro zrakově postižené, kde byl v době jejího ministrování zástupcem ředitele její manžel. Hohlmeierová krátce před vypuknutím mediální kauzy i kvůli dalším nařčením oznámila, že se stahuje z politiky. Záhy se ale vrátila. V roce 2009 usedla v Evropském parlamentu.

(Ne)politický verdikt

„Auditní procedury jsou velmi dlouhé. Po auditní zprávě následují otázky, odpovědi, další otázky a další odpovědi,“ řekla Hohlmeierová po schválení rezoluce. To je jistě pravda. A právě v tom je jejich síla. Klíčový rozdíl mezi rezolucí a auditem totiž je, že zatímco parlamentní rezoluce je běžným politickým bojem, audit je primárně apolitický.

Nejen Babišův možný střet zájmů proto šetří experti, kteří se s českým premiérem neutkávají ve volbách. I z toho důvodu se zatím snažili auditní zprávy držet v tajném režimu, aby se celý proces nezpolitizoval.

To se jim ale samozřejmě nepovedlo. Vše bylo okamžitě v médiích a i z úryvků auditu se dávno stala běžná politická munice. A tu z něj nyní svým způsobem udělali i europoslanci, když v rámci „urychlení“ standardních demokratických procesů předběhli Evropskou komisi a schválili svou rezoluci.

V praxi je to zhruba stejné, jako by čeští poslanci schválili rezoluci, že nějaké ministerstvo pouští žilou veřejným penězům, jen krátce předtím, co k tomu má vydat zprávu Nejvyšší kontrolní úřad. I té by jistě byla plná média, demokratickým procesům by tím ale zákonodárci taky moc nepomohli.

Autor je komentátor serveru Info.cz

Spustit audio
autor: Petr Holec | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související