Julie Hrstková: Rozpočet 2025. Černá tečka za vládou Petra Fialy
Pár desítek miliard sem, pár tam. Na kouzla se státním rozpočtem si člověk v zemi, která už pátým rokem vykazuje deficity ve výši stovek miliard, tak nějak zvykl. Přesto se podobnými čísly argumentuje většinou v případech nenadálých událostí. Nikoliv pár dní před zveřejněním finálního výsledku za celý rok.
Čtěte také
Přesto se nedá říci, že by výrok ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že rozpočet skončí v daleko větším deficitu, než jaký naplánoval její předchůdce Zbyněk Stanjura (ODS) a schválila předcházející Sněmovna, byl nějak extra překvapivý.
Schválený deficit ve výši 241 miliard byl pro mnohé neuvěřitelný nejen na podzim roku 2024, když jej resort předložil a nechal projít Parlamentem, ale i v průběhu roku, kdy se zdálo, že jednotlivá čísla sedí.
Podivná čísla
Pokud to vezmeme chronologicky, na začátku prosince prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za první pololetí 2025 upozornil, že rozpočet počítá s nadhodnocenými příjmy z prodeje emisních povolenek.
Čtěte také
Naopak výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie považoval za podhodnocené. Celkový rozdíl by mohl činit kolem 40 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad ale nebyl rozhodně jediný, komu se nepozdávala čísla exministra Stanjury.
V říjnu roku 2024, zhruba týden poté, co vláda rozpočet schválila, se nechala Národní rozpočtová rada vedená ekonomem Mojmírem Hamplem slyšet, že příjmy rozpočtu jsou uměle navýšeny o 15 miliard korun, na výdajové straně rozpočtu ministerstvo financí „zapomnělo“ na zhruba 30 miliard korun.
Přesto rozpočet prošel Sněmovnou. Na začátku prosince 2024 tak premiér Petr Fiala uvedl, že věří tomu, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun.
Finální výsledek
Byla to reakce na výhrady, které prezident k některým položkám v rozpočtu měl. Prezident Petr Pavel nakonec rozpočet podepsal s odůvodněním, že se mu jak expremiér Fiala, tak i exministr Stanjura osobně zaručili, že i v případě naplnění pochybností o podhodnocených výdajích a nadsazených příjmech schodek nebude vyšší a že nedojde k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Čtěte také
Finální výsledek státního rozpočtu za rok 2025 chce ministryně Alena Schillerová představit v úterý 6. ledna. Vzhledem k dramatickému tónu se dá očekávat, že schodek bude vyšší o několik desítek miliard korun.
Pokud se naplní všechny výhrady, deficit se bude pohybovat kolem 280–290 miliard korun. Pokud si bude chtít ministryně Schillerová uvolnit ruce k rozpočtu na rok 2026, může deficit přesáhnout i 300 miliard korun.
Černá tečka
Sestavování rozpočtu je matematika kombinovaná s politikou a trefit se na korunu přesně v zásadě nejde.
Přesuny v rámci rozpočtu, využívání rozpočtové rezervy i posun některých plateb o pár týdnů jsou běžnou praxí, když chce ministr vypadat dostatečně zodpovědně. Stejně tak nelze vyloučit, že se nakonec bude ekonomika vyvíjet naprosto mimo všechny předpoklady.
Rok 2025 byl ale ekonomicky velmi úspěšný, ekonomika rostla, inflace zůstala pod kontrolou. Žádné černé labutě do výsledků státního rozpočtu nezasahovaly. I proto je avizované překročení deficitu finální černou tečkou za vládou, která slibovala konsolidaci a transparentní rozpočet, ale nakonec skončila s nálepkou „lháři“.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
