Perly z archivu Svobodné Evropy
V období komunistického režimu u nás, kdy byla země informačně důkladně uzavřena a cenzurně (s krátkou výjimkou let 1968 až 1969) sešněrována, představovaly zahraniční rozhlasové stanice, které vysílaly česky a slovensky, velmi důležité narušení tohoto informačního monopolu.
Už 2. světová válka, která pro nás znamenala informačně i myšlenkově zcela izolovanou realitu protektorátu, v této oblasti potvrdila důležitost informovanosti občanů v okupovaných zemích.
Čtěte také
Stanic, které vysílaly česky a slovensky (případně pouze slovensky), fungovala v letech 1948 až 1989 celá řada. Životnost některých se počítala na měsíce (Biela legia, Radio Gama ad.), jiné vysílaly po celou nebo téměř celou dobu komunistické diktatury u nás.
Několik z nich působilo značně absurdně – čínské či jugoslávské vysílání, a hlavně pak albánské Radio Tirana, vesměs produkty různých roztržek v nerozbitném socialistickém táboře.
Řada důležitějších stanic byla spojena s významnými zeměmi (francouzské, západoněmecké, kanadské, italské či španělské vysílání), další měly náboženský charakter (Rádio Vatikán, TWR). Dvě nejzásadnější stanice (nepočítáme-li RFE), které měly v Československu vysokou poslechovost a je nutno je uvést samostatně, byly Hlas Ameriky a BBC.
Rádio Svobodná Evropa a její osobnosti
Svobodná Evropa (Radio Free Europe) ale měla zcela jiný charakter. Zatímco všechny ostatní zahraniční stanice vysílaly pouze malou část dne (a některé menší pouze několikrát týdně), vysílala RFE denně mnohahodinový program. Jeho rozsah se v průběhu let měnil.
Čtěte také
Také proto byla soustavně rušena. Ukončení tohoto rušení na konci roku 1988 fakticky znamenalo konec tehdy už velmi vratkého informačního monopolu komunistické moci.
S existencí Svobodné Evropy spojila svůj osud řada osobností, které přestavovaly kontinuitu s první Československou republikou. Například Ferdinand Peroutka, autor řady zásadních statí a několika knih, šéfredaktor týdeníku Přítomnost a vězeň nacistických okupantů, který musel bezprostředně po únoru 1948 uprchnout do zahraničí.
Dále pak divadelní kritik, režisér a dramaturg Josef Kodíček (jeden z pátečníků), který za první republiky inscenoval řadu významných divadelních her a napsal několik ceněných odborných textů. Za války působil v Londýně jako redaktor československého vysílání BBC, po skončení války se již do Československa nevrátil.
Nakladatel a politik Julius Firt, který vydal v prvorepublikovém období asi 500 titulů. V době 2. světové války působil v Londýně, po válce se do Československa vrátil a znovu emigroval po únoru 1948. A v neposlední řadě i talentovaný prozaik Jan Čep, který v době první republiky a pak až do roku 1948, vydal řadu ceněných povídkových a esejistických knih (a jeden román). Do exilu odešel v roce 1948.
Archiv Svobodné Evropy
Archiv zvukových nahrávek pořadů RFE se dochoval ve velmi fragmentární podobě a kolísavé zvukové kvalitě. Dochována je řada kompletních pořadů, ale často také pouze jejich částí věnovaných důležité osobnosti či tématu.
Velmi zajímavou součástí dochovaných nahrávek je monitoring Svobodné Evropy, tj. důležité pořady – nebo jejich části – vysílané v komunistické éře Československým rozhlasem. Většina z nich se přitom ve zvukovém archivu Českého rozhlasu nedochovala – téma či zúčastněné osoby byly pozdější cenzurou uznány závadnými a záznam byl prostě smazán. Nevýhodou těchto nahrávek je jejich snížená technická kvalita.
Uslyšíte ukázky z delších rozhovorů s Juliem Firtem a Janem Čepem, část vystoupení redaktora RFE Jiřího Kovtuna v diskusi, která proběhla v červenci 1968 mezi redaktory Svobodné Evropy a novináři z tehdejšího Československa, ukázku z rozhlasového záznamu procesu se slovenskými buržoazními nacionalisty v roce 1954 (zazní zde i hlas odsouzeného Gustáva Husáka, pozdějšího nejmocnějšího muže strany), výpověď dlouholetého politického vězně a v roce 1965 čerstvého exulanta o průběhu amnestie z roku 1960, ukázky ze dvou rozhlasových dramatizací RFE (románu Arthura Koestlera Tma o polednách a protokolů z procesu s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1979) a další zajímavé zvuky.
Související
-
Petr Uhl telefonuje do Svobodné Evropy zprávu o smrti studenta Martina Šmída
Zprávu o zabití jednoho studenta během zásahu Pohotovostního pluku SNB na Národní třídě přinesly v průběhu dne některé západní agentury. Zatím jediným zdrojem je Pe...
-
O strašidlech, která pěstovala ideologickou diverzi. Návrat do roku 1990 s Rádiem Svobodná Evropa
Do roku 1989 to byli jen odrodilci, kteří opustili vlast svých předků. To v lepším případě. V tom horším je bývalý režim nazýval zrádci, zaprodanci, diverzanty a špióny...
-
Zvolil jsem svobodu. Rozhovory s uprchlíky na Rádiu Svobodná Evropa
18. prosince jsme si připomněli Mezinárodní den migrantů. Dnes jich je na celém světě více než 25 milionů. V letech, kdy vládla KSČ, patřili k migrantům i Češi a Slováci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
