Perly z archivu Svobodné Evropy

Už 2. světová válka, která pro nás znamenala informačně i myšlenkově zcela izolovanou realitu protektorátu, v této oblasti potvrdila důležitost informovanosti občanů v okupovaných zemích.

Čtěte také

Když je potřeba, tak fungujeme pořád. Tisková agentura manželů Čeřovských pro Svobodnou Evropu

Stanic, které vysílaly česky a slovensky (případně pouze slovensky), fungovala v letech 1948 až 1989 celá řada. Životnost některých se počítala na měsíce (Biela legia, Radio Gama ad.), jiné vysílaly po celou nebo téměř celou dobu komunistické diktatury u nás.

Několik z nich působilo značně absurdně – čínské či jugoslávské vysílání, a hlavně pak albánské Radio Tirana, vesměs produkty různých roztržek v nerozbitném socialistickém táboře.

Řada důležitějších stanic byla spojena s významnými zeměmi (francouzské, západoněmecké, kanadské, italské či španělské vysílání), další měly náboženský charakter (Rádio Vatikán, TWR). Dvě nejzásadnější stanice (nepočítáme-li RFE), které měly v Československu vysokou poslechovost a je nutno je uvést samostatně, byly Hlas Ameriky a BBC.

Rádio Svobodná Evropa / Radio Free Europe (RFE) - vysílání v zemích|foto: Český rozhlas

Rádio Svobodná Evropa a její osobnosti

Svobodná Evropa (Radio Free Europe) ale měla zcela jiný charakter. Zatímco všechny ostatní zahraniční stanice vysílaly pouze malou část dne (a některé menší pouze několikrát týdně), vysílala RFE denně mnohahodinový program. Jeho rozsah se v průběhu let měnil.

Čtěte také

Z celé slavné přestavby zbyl nedostatek alkoholu. I o tom v roce 1989 vysílala Svobodná Evropa

Také proto byla soustavně rušena. Ukončení tohoto rušení na konci roku 1988 fakticky znamenalo konec tehdy už velmi vratkého informačního monopolu komunistické moci.

S existencí Svobodné Evropy spojila svůj osud řada osobností, které přestavovaly kontinuitu s první Československou republikou. Například Ferdinand Peroutka, autor řady zásadních statí a několika knih, šéfredaktor týdeníku Přítomnost a vězeň nacistických okupantů, který musel bezprostředně po únoru 1948 uprchnout do zahraničí.

Dále pak divadelní kritik, režisér a dramaturg Josef Kodíček (jeden z pátečníků), který za první republiky inscenoval řadu významných divadelních her a napsal několik ceněných odborných textů. Za války působil v Londýně jako redaktor československého vysílání BBC, po skončení války se již do Československa nevrátil.

Ferdinand Peroutka|foto:Archiv Slávky Peroutkové

Nakladatel a politik Julius Firt, který vydal v prvorepublikovém období asi 500 titulů. V době 2. světové války působil v Londýně, po válce se do Československa vrátil a znovu emigroval po únoru 1948. A v neposlední řadě i talentovaný prozaik Jan Čep, který v době první republiky a pak až do roku 1948, vydal řadu ceněných povídkových a esejistických knih (a jeden román). Do exilu odešel v roce 1948.

Archiv Svobodné Evropy

Archiv zvukových nahrávek pořadů RFE se dochoval ve velmi fragmentární podobě a kolísavé zvukové kvalitě. Dochována je řada kompletních pořadů, ale často také pouze jejich částí věnovaných důležité osobnosti či tématu.

Velmi zajímavou součástí dochovaných nahrávek je monitoring Svobodné Evropy, tj. důležité pořady – nebo jejich části – vysílané v komunistické éře Československým rozhlasem. Většina z nich se přitom ve zvukovém archivu Českého rozhlasu nedochovala – téma či zúčastněné osoby byly pozdější cenzurou uznány závadnými a záznam byl prostě smazán. Nevýhodou těchto nahrávek je jejich snížená technická kvalita.

Rádio Svobodná Evropa - historie|foto: Český rozhlas