Pazderka: Ukrajinu je třeba vidět realisticky. Ve vlastním zájmu

20. říjen 2023

Pozornost světových médií se po teroristickém útoku Hamásu přesunula na Izrael a po více než roce a půl zprávy nezačínají situací na Ukrajině. Ve střední Evropě stále hlasitěji zaznívá, že podpora Ukrajiny by se měla snížit. „Ukrajinci možná znervózněli, protože podporu a pozornost západního světa potřebují. Ale potěšilo mě, že v ukrajinských městech byla vidět obrovská solidarita s lidmi, kteří v Izraeli a v Gaze umírají,“ říká šéfredaktor Plusu Josef Pazderka.

Moderátor: Jan Pokorný
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Josef Pazderka
Editorka: Karolína Kašparová
Zvukový obal: Jaroslav Pokorný
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík

Podle někdejšího zpravodaje České televize v Rusku a autora nového podcastu Na Východ! zaměřeného na postsovětský prostor je pokles pozornosti přirozený – už během druhé rusko-čečenské války se mohl sám přesvědčit, že zájem světa o jakýkoli konflikt trvá vždy jen několik měsíců.

Pokud jde o Česko, Pazderka vyzdvihuje, že se i přes četné problémy kolem přijímání a integrace ukrajinských uprchlíků ukázalo, že Češi dokážou být solidární, vybrali rekordní částky na humanitární pomoc a Ukrajině stále věnují pozornost.

Čtěte také

„Přál bych si, abychom tu zemi viděli více realisticky, Ukrajince si neidealizovali ani z nich nedělali strašáky a abychom té zemi ve vlastním zájmu věnovali dostatek pozornosti, nejen co se týče pohybu fronty, ale i korupce a reformy celého státu, který má ambici vstupovat do Evropské unie a NATO,“ zdůrazňuje.

Každá válka podle něj problémy spíš zakryje, ale nevyřeší: „V humanitární hantýrce se říká, že válka je nejlepší byznys. Nedělám si iluze, že se ve válečném stavu dají provádět složité reformy, i když se o to Ukrajinci snaží, a to pod velkým tlakem západních donorů,“ dodává s tím, že vojenské vítězství je pouze jedna část úspěchu.

Země na sinusoidě

Komentátor David Klimeš k tomu poznamenává, že podle nedávného průzkumu agentury STEM sice Češi i nadále ze dvou třetin považují za viníka války Rusko, ovšem vojenská podpora Ukrajiny je spíš vlažná a jen třetina souhlasí s tím, aby dobyla ztracená území i za cenu delší války. Zároveň ale pouze 18 procent veřejnosti má negativní zkušenost s ukrajinskými uprchlíky.

Čtěte také

Novinářka Apolena Rychlíková si všímá toho, že Ukrajina na rozdíl od Česka přijala Istanbulskou úmluvu, jejímž cílem je boj s genderově podmíněným násilím: „Chtějí se stát součástí západoevropského prostoru a přišlo jim logické ji schválit. V některých oblastech tak jsou dál než státy, které do Unie vstoupily v roce 2004.“

Pazderka k tomu ale podotýká, že na Ukrajině se v posledních 20 letech střídají období plná nadšení pro Evropu, po kterých následují hádky a deziluze.

„Strašně bych chtěl, aby až ta válka utichne, tak se zase nepropadli do deziluze, protože Ukrajinci to budou mít složité. Třetina ekonomiky v háji, polovina rozpočtu ze zahraničních půjček, skoro 100 tisíc mrtvých a miliony lidí, kteří museli odjet. Bude třeba být nablízku a dávat jim naději, ale zároveň nepřepálit očekávání. Rád bych viděl reálný progres, který tu zemi posune do evropských standardů,“ uvádí.

Nebezpečné Rusko

Klimeš upozorňuje na to, že v Česku je málo lidí, kteří Ukrajině a obecně postsovětskému prostoru rozumějí. „Kolik jen se vyrojilo expertů na Východ – stačí si udělat malý test, kdo z nich umí rusky a už tam někdy byl. A jsme tak u pěti českých novinářů,“ poznamenává s tím, že sám lituje, že se rusky nenaučil.

„V našem podcastu Na Východ! s Ondřejem Soukupem popisujeme to samé, jak jsme se v 90. letech rozhodně nechtěli Rusku věnovat. Ondřej tam jako dítě strávil několik let a po návratu v roce 1989 říkal, že se k té zemi dalších deset let nevrátí. Jak to dopadlo, ukazuje ten podcast,“ přidává se Pazderka.

Čtěte také

V Rusku má šéfredaktor Českého rozhlasu Plus dodnes přátele, kontakt s nimi je ale podle něj skličující. Někdejší odpůrci sovětského režimu dnes jsou opět disidenty a ze země odcházejí nebo jsou pod obrovským tlakem. „Druhá rovina jsou přátelé z novinářských kruhů a těch se radši neptám, abych ty vztahy úplně nezničil, protože vím, že žijeme v absolutně jiném světě,“ přiznává.

Kremelská propaganda je podle Pazderky nesmírně silná a i na Ukrajině je vidět, že přetrhává dokonce rodinné vztahy. „Propaganda jim vsugerovala pocit obležené pevnosti a Západu, který se na ně skrze Ukrajinu vrhá. Jsou přesvědčení, že je chceme zničit, zemi rozebrat na šroubky a uzurpovat si ropu a zemní plyn. A v pocitu ohrožení se semkli za Putinem,“ vysvětluje.

Podle Pazderky to není náhoda, ale velmi složitý problém, v Česku je přitom tradicí Rusko ignorantsky přehlížet. „Ta země přichází o inteligenci i o budoucnost – ekonomicky i lidským potenciálem, ale nemůže si pomoct. Pro spoustu států včetně nás bude velkým rizikem a ohrožením i do budoucna,“ uzavírá.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 22. října po 18. hodině.

autoři: Jan Pokorný , ert
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.