Past na válečného zločince aneb Jak Čech Vladimír Dzuro lovil balkánské vrahy

20. listopad 2021

Přesně před 30 lety, v noci z 20. na 21. listopadu 1991, se v bývalé prasečí farmě Ovčara odehrál masakr chorvatských civilistů. Jeden z jeho strůjců, srbský starosta Vukovaru Slavko Dokmanović, se posléze stal vůbec prvním válečným zločincem bývalé Jugoslávie. Byl zatčen a postaven před trestní tribunál v Haagu. Před soud jej dostal český kriminalista Vladimír Dzuro.

Bratrovražedný občanský konflikt v Jugoslávii přinesl zvláště v první polovině 90. let krutosti, které Evropa nezažila od konce 2. světové války. Jedním ze symbolů brutality tehdejších bojů se stalo chorvatské město Vukovar, ve kterém začátkem 90. let žilo 84 tisíc obyvatel, z toho 44 procent Chorvatů a 37 procent Srbů.

Čtěte také

Zbytek tvořily národnostní menšiny, mezi nimi potomci Čechů a Slováků, kteří se zde usadili ještě před druhou světovou válkou, když firma Baťa otevřela v obci Borovo Naselje u Vukovaru velkou továrnu.

A právě jeden z mužů s českými kořeny – Zdenko Novak – se v roce 1992 stal klíčovým svědkem při vyšetřování masakru více než 260 civilistů, kteří byli pozabíjeni příslušníky jugoslávské armády a členy srbské teritoriální obrany.

Jeden z viníků: vukovarský starosta

Stalo se to v noci z 20. na 21. listopadu 1991 nedaleko Vukovaru na prasečí farmě Ovčara. Kromě srbských důstojníků patřil k hlavním viníkům masakru tehdejší vukovarský starosta Slavko Dokmanović, na nějž mezinárodní tribunál vydal tajnou obžalobu. Chytit se jej ale nedařilo.

Čtěte také

Dopadení Dokmanoviće, který místo aby zadržované chorvatské civilisty z pozice starosty chránil, tak je osobně bil a dovolil jejich popravu, pak bylo souhrou několika náhod, léček i akčního zadržení za účasti elitní polské policejní jednotky GROM.

Hlavní roli v tomto dramatu hrál český vyšetřovatel Vladimír Dzuro, který spolu se svým týmem dokázal to, co se až do léta 1997 nikomu nepodařilo: Dostat před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu obviněného válečného zločince. Prvního od druhé světové války.

Jak složité bylo zatknout muže, který se skrýval v relativním bezpečí země, jež nepodnikla nic, aby jej vydala spravedlnosti? S jakými pocity se pracuje ve válečné zóně, kde na vlastní oči vidíte odstřelovačem zabité dítě? A které další pachatele krvavých zločinů na Balkáně se díky Vladimíru Dzurovi podařilo dostat před světskou spravedlnost?

O tom všem hovoří člověk nejpovolanější a někdejší vyšetřovatel, který zločinného exstarostu Dokmanoviće osobně zatkl v létě roku 1997, Vladimír Dzuro. Na působení českých vojáků v mírových silách na Balkáně vzpomíná historik Jindřich Marek, který přiblíží i jejich nejtěžší zkoušky, po kterých se domů vracely bohužel i rakve. Současnou situaci i kořeny někdejší nenávisti v Jugoslávii přiblíží historička a balkanistka Jana Škerlová. 

autor: Martin Brabec
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.