Alexander Tolčinský: Haagský tribunál pustil dočasně na svobodu Gorana Hadžiče, někdejšího vůdce etnických Srbů v Chorvatsku
Goran Hadžič byl jako poslední osoba hledaná haagským tribunálem pro zločiny v bývalé Jugoslávii zatčen 20. července 2011. Jaká je jeho minulost?
Tento etnický Srb byl od mladých let členem Svazu komunistů Chorvatska. Dokonce za něj kandidoval ještě v prvních volbách za účasti více stran, které v bývalé Jugoslávii proběhly na jaře roku 1990. Nakonec ale skončil v nacionalistické Srbské demokratické straně.
Situace v Jugoslávii směřovala k etnickému konfliktu. Goran Hadžič se stal předsedou Srbské národní rady, politické organizace Srbů žijících v Chorvatsku.
Ta se postupně transformovala v nikým neuznanou autonomní vládu. Hadžič se stal jejím předsedou. 26. února 1992 byl zvolen prezidentem nově vyhlášeného quasi státu chorvatských Srbů - Republiky srbská Krajina.
V jejím čele zůstal do prosince následujícího roku. To už na území Chorvatska téměř rok probíhal otevřený etnický konflikt mezi Chorvaty a Srby. Ten skončil operací chorvatských sil Bouře v srpnu roku 1995, kdy srbský státní útvar zanikl, a Goran Hadžič uprchl do Nového Sadu v Srbsku.
Tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii ho obvinil 4. června 2004 ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, kterých se měl dopouštět na osobách nesrbské národnosti v období 1991-1993. 7 let byl na útěku až do zmíněného července 2011.
Loni v listopadu mu byl diagnostikován mozkový nádor, na základě čehož se bude moci za přísného dozoru policie léčit a odpočívat v Novém Sadu. O průběhu soudu nebude smět mluvit s novináři, ani se svědky. Do Haagu by se měl vrátit na konci května. Učiní tak ale? Nepodaří se mu zmizet?
Haagský tribunál totiž před několika měsíci dočasně povolil ze zdravotních důvodů dočasný návrat do Srbska ultranacionalistovi Vojislavu Šešeljovi.
V Srbsku se objevují názory, že jsou dočasná propouštění souzených osob důkazem sporů uvnitř haagského tribunálu. Tvrdí to například předseda srbské Rady pro spolupráci s tribunálem Rasim Ljajič.
Vojislav Šešelj se odmítá vrátit mimo jiné proto, že se zhoršil jeho zdravotní stav, protože odmítá chemoterapii. Trpí rakovinou tlustého střeva, která metastázuje na játra. Odmítá však tribunálu předložit výsledky vyšetření. Ljajič tvrdí, že s tím srbská vláda nemůže nic dělat a že je to věc výlučně mezi Šešeljem a soudem.
Tato hra, jak sám řekl, může trvat měsíce. Sám Šešelj se ovšem hodlá doma politicky angažovat, pokud mu to zdravotní stav dovolí a do Haagu se nevrátí. Pokud ho nezatknou a nedeportují ho tam srbské úřady. Na to to ale v tuto chvíli nevypadá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.