Palach nebyl jediná živá pochodeň, ale stihlo se o něm před utužením cenzury mluvit

19. leden 2022

Jan Palach je u nás nejznámější živou pochodní sovětského bloku, nebyl ale jediný. Inspirace k takto vyhrocené formě politického a společenského protestu přišla z Jižního Vietnamu, kde se na protest proti zkorumpovanému a nábožensky netolerantnímu režimu začali upalovat buddhističtí mniši.

Po vítězství komunistů v občanské válce a vytvoření sjednoceného Vietnamu protestovali stejnou formou další mniši. To je známo daleko méně.

Jan Palach na záběru v nemocnici.

Historik Petr Blažek zařadil do své knihy Živé pochodně v sovětském bloku s podtitulem Politicky motivované případy sebeupálení v letech 1966 až 1989 jednadvacet zdokumentovaných příběhů.

Z Československa, Polska, NDR, Maďarska, Rumunska a ze zemí bývalého Sovětského svazu, tedy Lotyšska, Litvy, Ukrajiny a Ruska.

Zařazeny jsou i některé případy, které lze označit za hraniční, jestliže v nich byla prokazatelně přítomna složka politického protestu. Kniha dokumentuje i tři příběhy, kdy aktéři pokus o sebeupálení přežili.

Bolestná zkušenost

Velmi výrazným impulsem pro živé pochodně byla sovětská okupace Československa v srpnu 1968. Bezprostřední čin Poláka Ryszarda Siwiece ze září téhož roku byl u nás i jinde ve světě dlouhou dobu vlastně neznámý.

Nástup normalizace pak v roce 1969 vyvolal celou vlnu živých pochodní, z tehdejšího Československa je jich v knize zařazeno sedm.

Paní Libuše Palachová, matka Jana Palacha, na pohřbu syna 25. ledna 1969 na Olšanských hřbitovech.

Oběť Jana Palacha vyvolala neobvykle silnou společenskou reakci – a také politickou. V pořadu Historie Plus zazní část dopisu, který sovětští vůdci napsali československým představitelům. Důvodem celospolečenského ohlasu byla stále ještě poměrně velká svoboda slova, díky níž nebylo možno Palachův čin utajit.

Totalitní režimy se o to vždy důsledně snažily, proto se o některých případech veřejnost dozvěděla poměrně nedávno.

Pro hlubší pochopení činu živých pochodní je zcela zásadní znalost místa, které si pro sebeupálení zvolily. Velmi bolestná je zkušenost příbuzných, na kterých se totalitní režim univerzálně, i když v různých zemích mstil a vystavoval je často velkému tlaku, postihům i obtížným zkouškám.

V pořadu hovoří historik Petr Blažek, autor dokumentární publikace Živé pochodně v sovětském bloku. Zazní ukázky z archivu Českého rozhlasu a úryvky z dopisů živých pochodní. Repríza.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Související