Medicína se od 60. let velmi posunula. Přesto nelze říct, že by dnes Palach přežil, myslí si lékař

Borůvkovo sanatorium, ve kterém zemřel farář Josef Toufar a student Jan Palach, Legerova 1627, Praha 2
Borůvkovo sanatorium, ve kterém zemřel farář Josef Toufar a student Jan Palach, Legerova 1627, Praha 2

Jan Palach při protestním sebeupálení utrpěl popáleniny na 85 % povrchu těla a po třech dnech těmto zraněním podlehl. Jak vypadá péče o popálené pacienty nyní? A měl by dnes Palach šanci přežít?

„Záleží na milionu malých detailů. Každý lékařský tým musí být složen z celé řady odborností. Ta péče je velmi multidisciplinární a je nutné vše dobře zkoordinovat,“ popisuje podstatu péče o pacienty na oddělení popálenin přednosta Kliniky popáleninové medicíny při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Robert Zajíček.

„Plameny stále šlehaly, ale přesto jsem se na něj vrhnul s kožichem a plameny skryl. Současně přišli ještě ostatní lidé, kteří mi pomohli je uhasit,“ popisoval svou snahu o záchranu Palacha Jaroslav Špírek.

I když se za bezmála 60 let v medicíně mnohé změnilo a lékaři mají řadu nového vybavení, nelze prý s určitostí prohlásit, že by dnes Jan Palach přežil. „Nemůžu odpovědět přímo, ale myslím si, že moderní medicína a péče, kterou děláme, by dokázala jeho šanci výrazně zvýšit,“ říká Zajíček. 

Palach neměl ani ventilátor

Mezi základní vybavení, které se u popálených pacientů používá, dnes patří třeba dýchací přístroj. „Pokud má pacient popáleniny dýchacích cest, připojí se na dýchací přístroj. Dnes jsou velice sofistikované a mají celou řadu počítačových systémů, které dokáží s pacientem dýchat a překlenout tak období, kdy nemůže dýchat sám. Palach takový přístroj neměl, protože v té době neexistovaly,“ vysvětluje lékař.

Studený plamen, kterým se měl podle komunistů upálit Palach, nepoužívají ani filmoví kaskadéři

02814805.jpeg

Před 50 lety se na protest proti nečinnosti po sovětské okupaci upálil student Jan Palach. Vážně popálený mladík byl ihned odvezen do nemocnice. Komunisté následně prohlásili, že se Palach zapálil studeným ohněm, který ale ve skutečnosti popáleniny vůbec nezpůsobí.

K dispozici je navíc celá řada monitorů, které pacienta sledují a jsou schopny zaregistrovat i drobné změny, na které personál nemocnice může ihned adekvátně reagovat. Robert Zajíček dodává, že lze také velmi brzy provést radikální chirurgické zákroky, což v minulosti anestezie neumožňovala.

Důležitá je první pomoc

Podstatnou roli v záchraně člověka s těžkými popáleninami hraje samozřejmě první pomoc. Vzhledem k výrazné proměně interiéru sanitek je v současnosti možné začít s léčbou už při převozu.

„Záchranná služba je v dnešní době schopná začít pacienta léčit už během transportu. Spolupráce s kolegy ze záchranného systému je skvělá a my za ni moc děkujeme, protože když se s úrazem začne pracovat dobře, i léčba je potom jednodušší,“ uzavírá Zajíček.

Spustit audio
autoři: Martin Srb, Zuzana Marková

Související