Oxid titaničitý a nanotrubička: ideální kombinace, popisuje nanotechnolog

15. srpen 2016

Mají průměr tisíciny lidského vlasu a zásadně proměňují nejen oblast vědy, ale i technologie nebo třeba medicíny. Technologii nanotrubiček představil v Magazínu Leonardo Jan Macák z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Výčet možných aplikací nanotrubiček by byl dlouhý. „Od medicíny, pro doručování léčiv po lidském organismu až po katalyzátory a využití v solárních článcích,“ uvedl vědec.

V čem je unikátní morfologie těchto útvarů? Hlavní je právě jejich tvar, ona trubičkovitost.

„Než jsme přišli s nanotrubičkami, existovaly pouze nanočástice, tedy kulovité útvary, které mají sice zajímavé vlastnosti, ale nemají tak dobrý transport elektronů přes sebe samotné jako nanotrubice,“ tvrdí technolog.

Když Macák se svým týmem přišel v roce 2005 s nanotrubicovými strukturami, tak doslova uchvátily celý vědecký svět.

„Mají velký povrch a zároveň i schopnost nést nějaký obsah, zadržovat látky a tak dále,“ vysvětlil expert.

Jeho výzkumný tým se podílel na vývoji unikátní metody, jak nanotrubičky vyrábět. Základní surovinou je oxid titaničitý. Proč právě ten?

„Oxid titaničitý je jeden z nejúžasnějších materiálů vůbec,“ chválil Macák. „Už od 70. let japonští vědci zkoumají jeho unikátní vlastnost: když na něj dopadá sluneční záření, tak má tendenci se sám čistit.“

To znamená, že obyčejné sklo s tenkou vrstvu z oxidu titaničitého se při dopadu slunečních paprsků samo čistí. „To ocení zejména hospodyňky,“ přiblížil jednu z možných aplikací vědec.

Logo

Tento materiál má ale i spoustu jiných vlastností: je velmi dobře biokompatibilní, takže je používán na povrchu kloubních náhrad a podobně.

„Náš objev spočíval právě v tom, jak z kusu titanového plechu vyrobit oxid titaničitý ve formě nanotrubic, to je základ našeho úspěchu,“ připomněl technolog.

Jako ale každý výzkum, i tento se neobešel bez těžké a zdlouhavé práce. „Pokud děláte vývoj, tak trávíte obrovské množství času u elektronového mikroskopu, který vám umožní takové malé rozměry vidět.“

„Takže jde o nesmírně složitou rutinní práci, kdy z laboratoře neustále odbíháte k mikroskopu,“ objasnil složitost bádání v oblasti nanotechnologií Jan Macák.

autoři: dst , oci
Spustit audio