Oxid titaničitý a nanotrubička: ideální kombinace, popisuje nanotechnolog
Mají průměr tisíciny lidského vlasu a zásadně proměňují nejen oblast vědy, ale i technologie nebo třeba medicíny. Technologii nanotrubiček představil v Magazínu Leonardo Jan Macák z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.
Výčet možných aplikací nanotrubiček by byl dlouhý. „Od medicíny, pro doručování léčiv po lidském organismu až po katalyzátory a využití v solárních článcích,“ uvedl vědec.
V čem je unikátní morfologie těchto útvarů? Hlavní je právě jejich tvar, ona trubičkovitost.
„Než jsme přišli s nanotrubičkami, existovaly pouze nanočástice, tedy kulovité útvary, které mají sice zajímavé vlastnosti, ale nemají tak dobrý transport elektronů přes sebe samotné jako nanotrubice,“ tvrdí technolog.
Když Macák se svým týmem přišel v roce 2005 s nanotrubicovými strukturami, tak doslova uchvátily celý vědecký svět.
„Mají velký povrch a zároveň i schopnost nést nějaký obsah, zadržovat látky a tak dále,“ vysvětlil expert.
Jeho výzkumný tým se podílel na vývoji unikátní metody, jak nanotrubičky vyrábět. Základní surovinou je oxid titaničitý. Proč právě ten?
„Oxid titaničitý je jeden z nejúžasnějších materiálů vůbec,“ chválil Macák. „Už od 70. let japonští vědci zkoumají jeho unikátní vlastnost: když na něj dopadá sluneční záření, tak má tendenci se sám čistit.“
To znamená, že obyčejné sklo s tenkou vrstvu z oxidu titaničitého se při dopadu slunečních paprsků samo čistí. „To ocení zejména hospodyňky,“ přiblížil jednu z možných aplikací vědec.
Tento materiál má ale i spoustu jiných vlastností: je velmi dobře biokompatibilní, takže je používán na povrchu kloubních náhrad a podobně.
„Náš objev spočíval právě v tom, jak z kusu titanového plechu vyrobit oxid titaničitý ve formě nanotrubic, to je základ našeho úspěchu,“ připomněl technolog.
Jako ale každý výzkum, i tento se neobešel bez těžké a zdlouhavé práce. „Pokud děláte vývoj, tak trávíte obrovské množství času u elektronového mikroskopu, který vám umožní takové malé rozměry vidět.“
„Takže jde o nesmírně složitou rutinní práci, kdy z laboratoře neustále odbíháte k mikroskopu,“ objasnil složitost bádání v oblasti nanotechnologií Jan Macák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
