Osudový ročník 1924: Mládež musela pracovat v Německu, bez toho aby si dodělala střední školu
Ročník 1924 patřil v českých dějinách 20. století k těm nejobětovanějším.
Mladí lidé právě z tohoto ročníku byli nejčastěji posíláni na práci do Německa, často ani nemohli dodělat střední školu.
Čtěte také
V roce 1943 zaznamenali reportéři protektorátního rozhlasu příjezd skupiny mládeže do Mnichova.... a po dalším roce byli (pro změnu) na pražském Hlavním nádraží svědky jejich návratu do Prahy.
Aspoň, že se vrátili...
Je to opět zvláštní materiál k poslechu. Přes všechna slova o tom, jak se vrátí po roce jako plnoletí muži a ženy, kteří budou tvrdší a odolnější, je možné, že je z reportáže cítit poměrně zřetelnou radost z toho, že se ti lidé vrátili živí a zdraví.
Konec války už byl pomalu cítit ve vzduchu. Takže přijít o život při jakékoli službě nacistickému režimu, by bylo čím dál tím víc nesmyslnější.
I posluchačům se pochopitelně musely informace z pobytu totálně nasazených v Německu, nebo z jejich návratu, přiměřeně přebrousit a dávkovat. Eufemistické výrazy, které reportéři používají, měly zakrývat drsnou skutečnost. Protože šlo o práci těžkou, i když placenou, ale v podstatě nedobrovolnou. Taky se stále víc přibližovala fronta a při náletech šlo často opravdu o život.
Dvě reportáže protektorátního rozhlasu z let 1943 a 1944 komentuje s badatelem Radkem Žitným Milena Štráfeldová.
Související
-
Letecké eso Karel Kuttelwascher mluvil na vlnách BBC. Po válce prozíravě odešel zpět do Británie
Další díl z cyklu 100 příběhů z protektorátu je věnován legendárnímu stíhacímu pilotovi RAF Karlu Kuttelwascherovi. Tento nadporučík patřil mezi esa z řad českých letců.
-
Jaký byl život rolníků za protektorátu? Venkova se týkaly represe i násilné přesidlování
Více mléka. Pod tímto názvem probíhala v protektorátu v letech 1942-1943 putovní zemědělská výstava, která byla zakončena v Kolíně.
-
Estráda sem, estráda tam. Zábava pro totálně nasazené Čechy
Tvrdá práce, ale i organizovaná zábava. Heslo nacistické propagandy, které se uplatňovalo za druhé světové války i na totálně nasazené Čechy na území Německa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
