Opylovačům se daří i v solárních parcích, když kolem panelů kvete pestrá louka
Ze studie vědců z Lancasteru a Readingu plyne, že z boomu fotovoltaiky může těžit i příroda. V britských solárních parcích napočítali vědci 1400 běžných opylovačů 30 různých druhů. Šlo o čmeláky, denní i noční motýly nebo příbuzné much zvané pestřenky. „Našli tam nepřiliš vzácné druhy, ale i těm v posledních desetiletích mizí místa k životu,“ upozorňuje entomolog Robert Tropek.
Volně žijící opylovači jsou mnohem důležitější pro úrodu než komerční včelstva, soustředí se na ně proto ochrana přírody. Studie o tom, jak dokážou využít i prostředí solárních panelů, vyšla v odborném časopise Ecological Solutions a Evidence.
„Solární parky přitahují teplo. Některé rostliny tam kvetou dřív než v okolní krajině,“ říká entomoložka a ekoložka Kateřina Sam. Hmyz se obvykle v takovém prostředí také vyhne pesticidům nebo velkým predátorům, které fotovoltaika ohrožuje.
V Británii i jinde v západní Evropě se právě kvůli opylujícímu hmyzu na pole s fotovoltaikou sázejí druhově bohaté směsi nektaronosných rostlin. Hmyzu prospívá také, když se panely instalují s většími rozestupy, aby slunce svítilo na zem.
Čtěte také
„Ve Francii a zemích Beneluxu se v okolí také pasou ovce, aby se zužitkovala biomasa. I to pomáhá hmyzu,“ upozorňuje Robert Tropek. „Když vypustíme stádo ovcí, nemusíme vynakládat tolik sil a energie na sekání trávy,“ dodává Kateřina Sam.
Vědci připomínají, že podle řady studií ochrana samotářských včel, čmeláků a dalších volně žijících opylovačů s sebou nese i finanční užitek, v případě ovoce zvyšuje úrodu o desítky procent.
„Efektivita opylování je mnohem lepší,“ argumentuje Tropek. Říká, že když pěstujeme jabloně uprostřed anglického trávníku, nedocílíme jí, ani když tam dovezeme včely medonosné.
„Když do sadu sázíte nektaronosné rostliny a vytvoříte tam biotopy pro volně žijící hmyz, nemusíte tak často využívat chemický postřik,“ dodává Kateřina Sam.
Ukázalo se to podle ní i při nedávném průzkumu sadů v sadech na Moravě. Tam, kde sadaři doplnili remízky a dosázeli květiny, ubylo mšic a vzrostly výnosy.
Jak se žije hmyzu u solárních parků? Co pomáhá čmelákům plnit složitější úkoly? Kdy čmeláci potřebují remízky? Poslechněte si celou Laboratoř, kterou jsme v premiéře vysílali 6. dubna 2024. Moderuje Martina Mašková.
Debatují entomologové Kateřina Sam a Robert Tropek, spoluúčinkuje herec Igor Chmela.
Související
-
Hmyz není jen havěť, apelují vědci. I českou krajinu opylují hlavně divoké druhy
Ačkoliv je hmyz klíčový pro lidskou výživu i zdraví ekosystémů, bývá v ochraně přírody, zvláště pak mezi politiky, podceňovaný, píše v nové studii mezinárodní tým vědců.
-
Hmyzu dál ubývá. Ani čmelák nedokáže před klimatickou změnou utéct
Hmyz je pro člověka klíčový, opyluje plodiny k obživě. Zároveň ale hmyzu ubývá – důvodem jsou hlavně pesticidy, ničení stanovišť, invazní konkurenti a klimatická změna.
-
Vyživovali jsme jen rostliny. Půdní organismy tak hladoví a půda degraduje, říká biolog
Co je to zdravá půda? Jak může odolávat erozi? Dokážou zemědělské dotace zohledňovat péči o ni? V pořadu Leonardo Plus odpovídá půdní biolog Ladislav Miko.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
