Vyživovali jsme jen rostliny. Půdní organismy tak hladoví a půda degraduje, říká biolog Miko
V uplynulých desetiletích jsme zapomněli na to, že v půdě žijí kromě zemědělských plodin i jiné živé organismy. Pokud se jim nedaří, vede to k rozpadu půdní struktury. Nyní proto máme narušené a poničené zemědělské plochy, které mnohem obtížněji zvládaji sucha či záplavy. Jak to můžeme změnit? V pořadu Leonardo Plus odpovídá Ladislav Miko, půdní biolog a odborník na životní prostředí.
„Od počátku zemědělství byla půda pro nás černá schránka, do které se něco nahází – chlévská mrva, semínka rostlin –, trošku se do toho ryje pluhem a vypadne z ní co největší úroda,“ popisuje půdní biolog Miko.
Čtěte také
Dříve jsme se soustředili na to, aby prosperovala ta příslušná zemědělská plodina, kterou pěstujeme pro obživu. „Jenže jak se zemědělství zintenzivňovalo, tak jsme v polovině minulého století udělali jednu zásadní změnu. Do půdy jsme začali přednostně dodávat jen živiny, které potřebuje tato rostlina,“ upozorňuje Miko.
To sice vedlo ke zvýšení zemědělské produkce, která zajistila výživu lidstva, ale zapomnělo se na výživu půdy a organismů v ní. „Minerální hnojiva, která jsme vymysleli, neobsahují žádnou energii, kterou by mohly využít bakterie, houby a breberky. A ty začaly hladovět,“ zdůrazňuje expert.
„Rostliny sice prosperovaly, navenek všechno vypadalo skvěle, ale půda začala degradovat. Desetiletími intenzivního hospodaření jsme se tak dnes dostali do situace, kdy jsme před kolapsem,“ varuje.
Půda a klimatická změna
Vyčerpání půdy a ztráta její struktury přispívají podle experta mimo jiné ke klimatické změně. Velké vyčerpané plochy v sobě totiž nedokážou zadržovat uhlík a uvolňují ho do atmosféry. Rozpad půdní struktury navíc způsobuje erozi půdy, zhoršuje sucha nebo povodně.
„Na každém čtverečním metru platí, že když je v půdě o procento organické hmoty navíc, tak půda zadrží o v průměru 25 litrů víc vody,“ uvádí Miko.
Čtěte také
V Česku jsou například miliony hektarů zemědělské půdy. „Hektar je 10 tisíc metrů čtverečních, takže v něm bude o 250 tisíc litrů více vsáknuté vody, když je tam dobrá struktura, a o procento víc organické hmoty,“ vypočítává vědec.
Podle Mika je proto důležité živiny do půdy nejen vracet, ale udržovat i jejich zdroje. „Potřebujeme mít v krajině místa, kde organismy můžou dlouhodobě přežívat – jsme u remízků, lesíků, krajinných prvků. Organismy potom můžou do polí vstoupit a starat se o to, aby i půda na tom byla lépe,“ podotýká.
V moderním zemědělství se proto začínají užívat takzvané regenerativní postupy. „Snaží se organickou hmotu dodat a zabránit negativním dopadům tím, že se pěstují meziplodiny a půda nezůstává holá,“ uzavírá expert.
Jak mohou zemědělcům pomáhat dotace? A jaký je význam půdy jako úložiště uhlíku? Poslechněte si celé Leonardo Plus, které moderuje Martina Mašková, v audiozáznamu.
Související
-
Levnější a dostupnější exotické rostlinné oleje? Genetici objevili alternativu
Vědci objevili dosud neznámý způsob syntézy mastných kyselin a jejich ukládání do zásobních tuků. Inovace může znamenat průlom ve výrobě speciálních rostlinných olejů.
-
Vědci vyrobili hamburger z hub. Přidali do něj i antioxidanty
Syntetičtí biologové z Berkeley připravili náhražku masa z hub nebo plísní. Chtěli nabídnout i vegetariánům či veganům řadu chutí, vůní, proteinů, tuků, či antioxidantů.
-
Rybí šupiny se můžou hodit při čištění vody nebo k předávání tajných zpráv
V rybích chovech nebo potravinářských provozech zůstává jako odpad velké množství rybích šupin. Vědci ze Singapuru hledali způsob, jak tento materiál druhotně využít.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka