Opravit dědičnou nemoc u člověka umíme, rizika ale stále převažují nad výhodami, vysvětluje biolog Petr
Jak daleko jsme od toho, abychom mohli zbavit své potomky dědičných nemocí genetickým zásahem? Hostem Osobnosti Plus je biolog, bioetik a genetik Jaroslav Petr, podle kterého už v té době pomalu jsme. „Zažíváme revoluční čas, i když si to laická veřejnost asi neuvědomuje.“
„Dnes už jsou klinické zkoušky, kdy pacient dostane moderní nástroj zvaný CRISPR, který mu opraví dědičnou informaci ve vybraném orgánu. Dědičná choroba, která ho trápila, omezovala a zkracovala mu život, ustoupí,“ uvádí vědec.
Čtěte také
První genetická léčba byla provedena v roce 1990, tedy před více než 30 lety ve Spojených státech, kdy byla pětileté holčičce vyléčena dědičná choroba.
„Pokud rodina ví, že se u ní vyskytuje dědičná choroba, tak tito lidé jdou na oplození ve zkumavce,“ popisuje postup Petr.
„Tak embryologové získají více embryí třeba jen o několika buňkách. Těm jednu či dvě buňky odeberou, provedou genetickou analýzu a pak vyberou to embryo, ze kterého se narodí dítě, které chorobu nezdědí.“
Geneticky upravení lidé
Biolog upozorňuje na rozdíl mezi výše popsaným postupem a geneticky upravenými lidmi, kterých je na svět zatím jen několik. „V roce 2018 v Číně bylo ohlášeno narození několika dětí, které měly genetický zásah na odolnost vůči viru HIV, který byl proveden krátce po oplození.“
„Takže mají upravenu dědičnou informaci ve všech buňkách včetně pohlavních a své geny tak předají dál na další generace,“ vysvětluje Petr.
Vědci se dohodli, že se takové zásahy ještě dělat nebudou.
Jaroslav Petr
Čínský genetik, který provedl tento zákrok, byl odsouzen na tři roky zcela oprávněně, vysvětluje Petr. „Ta metoda pro zásah do lidského embrya pořád ještě není úplně přesná a mohl tak napáchat na těch dětech dalekosáhlé škody v jejich dědičné informaci.“
Čtěte také
Zvláště lidské embryo z důvodů, které vědci zatím neznají, je vůči těmto tzv. necílovým zásahům neuvěřitelně citlivé. „Takže s ohledem na člověka a zvýšená rizika se vědci dohodli, že se takové zásahy ještě dělat nebudou.“
„Ale dovedu si takové zásahy do genomu představit ve chvíli, kdy jejich spolehlivost stoupne dramaticky a bude srovnatelná s riziky narození dítěte s defektem po přirozeném početí, protože ani tam není 100% jistota zdravého dítěte,“ předpovídá Jaroslav Petr.
Proč je Evropa tak citlivá na geneticky modifikované organismy zvláště v zemědělství? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Barbory Tachecí.
Související
-
„Hranice mezi uzdravením a vylepšením člověka není ostrá,“ varuje biolog Jaroslav Petr
„S každým vědeckým objevem vyvstává otázka, jestli smíme všechno, co umíme,“ svěřuje se biolog a bioetik Jaroslav Petr v Blízkých setkáních.
-
Pozor na šarlatány, kteří slibují, že kmenovými buňkami vyléčí všechno, varuje biolog Petr
Největší naděje se dnes vkládají do kmenových buněk, které umějí zahájit léčivé a opravné procesy orgánů. Host: biolog Jaroslav Petr. Moderuje: Markéta Ševčíková.
-
Raději běžte ven. Je to lepší než luštit křížovku, chválí pohyb v prevenci Alzheimerovy nemoci lékař
Vědecké výzkumy potvrzují, že dobrou ochranou proti rozvoji této neurodegenerativní nemoci je pravidelná fyzická aktivita. Host: docent Martin Vyhnálek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
