Nanoboti se zatím pohybují chaoticky, ale děláme vše pro to, aby byli inteligentní, říká bioložka Ressnerová
Co jsou to nanoroboti či nanoboti a jak nám v blízké budoucnosti mohou pomoci? Hostem Studia Leonardo je bioložka Alžběta Ressnerová z výzkumného centra CEITEC v Brně. „Nanoboti jsou malé útvary velikosti nanometrů a jsou poháněny třeba světlem, ultrazvukem, chemicky nebo i biologicky,“ uvádí.
Využití nanobotů je možné napříč obory a v mnoha aplikacích. „Jeden příklad za všechny může být čištění odpadních vod nebo velkých vodních ploch, ale mě osobně nejvíce zajímá jejich využití v lékařství.“
Čtěte také
„Nanobot na sobě například může nést nějaký gen, který chcete dopravit do těla člověka. To je zatím budoucnost, přibližně 20 nebo 40 let, ale to je pro nás vědce blízko.“
Povrch nanorobota lze funkcionalizovat, tedy využít jakýmkoliv způsobem. V medicíně je velmi lákavé, aby nesl například léčiva. „Takže si ho můžeme sestavit tak, jak potřebujeme pro konkrétní aplikaci.“
„Největší cíl badatelů v oblasti nanorobotiky je ten, aby nanobot byl inteligentní a schopný se rozhodovat, kterým směrem půjde za svým cílem. Toho ještě teď nejsou schopni, ale rozhodně budou,“ věří Ressnerová.
Zatím se většina nanobotů pohybuje chaoticky, to ale prý nevadí. „Už jen to, že se hýbou, zvyšuje šanci, že narazí na buňku, které budou moci předat svůj náklad.“
„Cílem terapeutického využití nanorobotů je, aby látka, kterou nesou, zasáhla jen nemocné buňky, a ne zbytek těla a zdravé buňky, což je problém chemoterapie. Nanoboti by právě toto mohli zvládnout a k tomu medicína směřuje,“ ujišťuje bioložka Alžběta Ressnerová.
Celý pořad najdete v audiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.