Chcete umět čínsky? V budoucnu by mohli stačit nanoboti připojení ke cloudu, předpovídá biolog Petr

Věda se už dlouho snaží vylepšit schopnosti lidského mozku, říká biolog: „Co bylo doteď science fiction, ale začíná se tím věda zabývat, je takzvaný brain to cloud interface. Cloud je obrovské množství výkonného hardware, počítačů, serverů a programů, které umí spoustu věcí.“

Čtěte také

Žijeme v době genocidy mikrobů. Stav střev přitom ovlivňuje skoro celé tělo, říká molekulární biolog Ryšávka

A vysvětluje: „Dnes do cloudu ukládáme svá data nebo je v něm zpracováváme na počítačích, které bychom si sami těžko pořizovali. Vize je taková, že dalším periferním zařízením vedle počítače nebo tabletu by byl lidský mozek.“

Přímo v buňkách mozku by působili takzvaní nanoboti, roboti nanometrových rozměrů. „Monitorovali by stav každého z neuronů, ale mohli by ho i ovlivňovat. Další nanoboti by hlídali glie, další by hlídali spoje mezi neurony. A toto vše by bylo schopné komunikovat na dálku s cloudem,“ popisuje Petr.

Mohli bychom si natáhnout z cloudu třeba čínštinu nebo dovednosti chirurga.
Jaroslav Petr

Tak by bylo možné získat nejrůznější informace v podobě balíčků včetně dovedností. „Mohli bychom si natáhnout do mozku třeba to, abychom mluvili čínsky jako rodilý mluvčí, chirurg by mohl takto získat zvládnutí nové obtížné operace, prostě by si ho objednal z cloudu a stáhl,“ dívá se do budoucna biolog a dodává:

Jaroslav Petr|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

„Sice je to stále science fiction, ale už dnes je třeba se zamýšlet nad tím, jestli smíme všechno, co umíme. Tuto otázku bychom si měli klást ve vztahu k současným informačním technologiím a k revoluci, kterou prožíváme, protože tyto technologie náš mozek mění.“

Jak se naučit zabloudit

Náš mozek změnil už samotný vynález písma, připomíná biolog Petr: „Havajci, kteří neměli písmo, si pamatovali své předky na padesát šedesát generací zpátky. Kolik jich vyjmenujeme my? Sice můžeme jít do matrik, a pokud nebyly zničeny, tak si to přečteme. Ale to je přesně ono – už Platón plakal nad tím, že lidé nebudou získávat informace přímou zkušeností, ale budou si číst o zkušenostech jiných lidí.“

„Některé eskymácké kmeny neznaly slovo zabloudit, protože nikdo nikdy nezabloudil. Dnes už ale zabloudí, protože mladí se orientují podle GPS. A když ta vypne, tak nevědí, kudy se dostat domů, protože to z tvarů závějí, letu ptáků, větru, barvy sněhu už poznat neumí.“

Přestáváme rozlišovat věci, které jsme si vygooglovali a které si pamatujeme.
Jaroslav Petr

To samé platí i pro nás, soudí biolog. „Spoustu věcí zapomínáme a internet se stal dominantním zdrojem informací, takže v podstatě už jen googlujeme.“

„Když si informaci najdu v encyklopedii, tak si z ní zapamatuju mnohem víc, než když si ji vygoogluju. Z internetového vyhledávání si nejvíc pamatujeme to, že jsme něco nenašli, a když už si něco zapamatujeme, tak kde to bylo,“ dodává biolog.

Čtěte také

Mozek třídí vůně podle chemie. Vonět nám může i méně pohledný člověk, zkoumají to vědci

Podle Petra nejsme nuceni ukládat nalezené informace do vlastní paměti. K tomu nás vede pocit, že si můžeme vše znovu vyhledat na internetu. „A tak přestáváme rozlišovat věci, které jsme si vygooglovali a které si pamatujeme,“ varuje.

„Internet je návykový a vyvíjí se. A informace, na které se nikdo nekouká, jsou rychle nahrazeny těmi, které jsou postaveny tak, aby pozornost přilákaly. Nechci, aby to vyznělo, že jsem proti moderním informačním technologiím, ale neměli bychom to s nimi přehánět,“ doporučuje Jaroslav Petr.

Co dělá mozek v noci?

Mozek v noci třídí zážitky z uběhlého dne.

Čtěte také

Protein chladového šoku možná chrání mozek před demencí. Ponoření se do ledové vody ji ale nevyléčí

„To, co je podle něj důležité, uloží do trvalé paměti, takže si dodnes pamatujeme vyjmenovaná slova po b a také rozhodne, že to, kam jsme si předevčírem položili klíče, si pamatovat nepotřebujeme,“ vysvětluje biolog.

„I když takzvaně koukáme do blba, mozek dělá spoustu věcí a řada z nich je pro nás a náš duševní život a vývoj důležitá.“

Od 25 let věku ale mozek výkonově upadá, připomíná Petr: „Můžeme to kompenzovat zkušenostmi, tedy přiznanými chybami, ze kterých se poučíme. Představa, že mozek seniorů je méněcenný, je mylná.“

Ve vyjadřovacích schopnostech nebo v sociální inteligenci hrají zkušenosti obrovskou roli.
Jaroslav Petr

A pokračuje: „Když se dělají testy mezi nimi a 25letými, tak je ti mladí převálcují, ale ukázalo se, že když testy nejsou ráno, ale odpoledne, tak rozdíl není už takový. Senioři na tom také nejsou hůř ve všech oborech. Ve vyjadřovacích schopnostech nebo v sociální inteligenci hrají zkušenosti obrovskou roli.“

Někteří starší lidé také jdou výkonnostně nahoru a pořád se zlepšují. „Mají lepší vyjadřovací schopnosti, bohatší slovní zásob a ještě rozvinutější sociální inteligenci, než třeba měli ve 40 letech.“

Co všechno jsme se o mozku za poslední roky dozvěděli? Dokážeme zvětšit svou mozkovou kapacitu? Je možné přenášet myšlenky? Poslechněte si celé Leonardo Plus.

Moderuje Markéta Ševčíková. Hostem byl také neurovědec Petr Bob.