Paměť potřebuje emoce, jinak mozek zapne autopilota, vysvětluje paměťový atlet Sýkora

„Čím víc víte, tím lépe si budete pamatovat,“ říká ve Studiu Leonardo lektor Paměťové školy a paměťový atlet Marek Sýkora.

Náš mozek si prý nejlépe pamatuje formou přímých asociací. „A když máte v hlavě prázdno a nemáte k čemu vázat nové informace, tak se vám špatně učí.“

Lidská paměť ale nezahálí ani v noci. „Tehdy mozek nespí, naopak zvýší svoji aktivitu. Když se vám ve dne „vypalují“ nějaké paměťové cesty, tak se v průběhu noci tato stopa vypaluje ještě rychleji a pořád dokola.“

Mozek, když je unavený, přepne do režimu autopilota. Udělá tedy všechno, co po něm chcete, ale už neudělá ani malý krok navíc. Takže když si v režimu autopilota položíte někam klíče, tak mozek už nezapojuje paměť, emoce, smysly atd... a klíče pak půlhodiny hledáte, protože si mozek nepamatuje, kde jsou.
Marek Sýkora

Slábnutí paměti s věkem je mýtus, věří lektor. „Stáří na paměť nemá vliv, je to klasická výmluva. Důvod, proč se mladí lidé lépe učí, je ten, že je student zavřený osm hodin ve škole, kde se každý den učí, doma pak plní úkoly a učí se třeba na písemky.“

Dospěli či staří lidé ale na učení nemají dostatek času. „Mají spoustu starostí s prací, rodinou a tak dále, proto nejsou schopni si vyhradit na učení třeba šest hodin každý den. To je jediný důvod, proč se dospělý člověk nedokáže tak rychle učit: protože na to nemá čas.“

„Dokud něco používáte, tak o to nepřijdete. Mozek, stejně jako sval, čím méně je používaný, tím víc začíná zakrňovat.... A mozek si na lenost velmi rychle zvykne a kvůli tomu přestává fungovat.“

Části mozku, které jsou za paměť odpovědné..., jsou stejně pružné i v pokročilém věku... Biologické stárnutí sice probíhá, ale ne v takovém měřítku, aby mělo vliv. Nejzásadnější je, že na učení prostě nemá dospělý čas. Ale kdyby se každý den osm hodin učil, tak se naučí všechno stejně jako mladý. Dokonce ještě lépe, protože má spoustu vědomostí a dokáže si spoustu vědomostí navázat díky asociacím.
Marek Sýkora

Na zapamatování jakékoliv informace jsou různé triky, které zaručeně fungují, ujišťuje expert. „Nejpokročilejší metodou pro pamatování čísel je ta, která využívá emocí a pocitů. Čísla jsou pro nás mozek špatně uchopitelná.“

„Každé číslo mám zastoupeno obrazem, často jsou to různé postavy, vytvářím si jednoduché příběhy nebo používám skutečné místo jako oporu mé paměti. Na tomto místě tyto postavy vytvářejí mikropříběhy, které mi zastupují číselné informace.“

Při použití této metody je tedy třeba každou číselnou informaci nahradit nějakým symbolem, se kterým je mozek schopen lépe pracovat.

V prvních 24 hodinách mozek vyhodnocuje důležité a nedůležité informace a během prvního dne zapomene zhruba 80 % naučeného. Když se ale v tomto prvním dnu mozek s informacemi opakovaně setká, tak k nim začne přistupovat jinak.
Marek Sýkora

Zásadní je také opakování naučených informací. „První opakování by mělo proběhnout prakticky hned, prostě jen zavřete skripta nebo sešit, zavřete oči a v hlavě si to projedete. Druhé opakování by mělo proběhnout nejpozději za 24 hodin, může i dříve.“

Paměť má mnoho nepřátel, mezi jinými také alkohol. „Ten paměť narušuje jednak krátkodobě, snižuje schopnost mozku reagovat na serotonin, tedy vnímat emoce. A když mozek nevnímá v prožitku žádné emoce, tak považuje událost za nedůležitou.“

„A dlouhodobě alkohol zase zvyšuje hodnotu stresových hormonů jako je kortizol a další. Ty mají tendenci napadat až rozežírat hypokampus, což je centrum naší paměti,“ varuje před neblahým vlivem alkoholu na paměť Marek Sýkora.