Pozor na šarlatány, kteří slibují, že kmenovými buňkami vyléčí všechno, varuje biolog Petr
Kmenové buňky jsou fenoménem moderní doby. Mají schopnost obnovy orgánů, ale v lidském těle jsou vzácné. A získat je je velmi složité, v případě těch z lidských embryí i eticky sporné. Přesto jsou v řadě zdravotnických zařízení nabízeny jako účinná pomoc proti široké škále nemocí. Jaký je současný stav našeho poznání o kmenových buňkách?
Čtěte také
„Dnes existují postupy, kterými lze udělat univerzální embryonální kmenové buňky, stejně jako je třeba krevní skupina nula, kterou mohou také dostat všichni,“ uvádí v pořadu Leonardo Plus biolog Jaroslav Petr.
K těmto tzv. pluripotentním buňkám, jakési univerzální buněčné surovině, se můžeme dostat zajímavým způsobem. „Za ten dostal v roce 2012 japonský biolog Šinja Jamanaka Nobelovu cenu.“
„Když to v roce 2005 provedl u myší a v roce 2007 u člověka, tak jsme z toho byli hodně přepadlí. Můžeme tak získat pluripotentní kmenové buňky na míru každému pacientovi.“
Každý člověk má 230 typů buněk se stejnou dědičnou informaci. Takže neurony se od krvinky nebo kostní buňky liší jen tím, jak mají pozapínané nebo povypínané geny.
Jaroslav Petr
„Jamanaka uvažoval, že kdybychom si vzali buňky kůže a pozapínali v nich ty správné geny, buňka by se mohla začít chovat jako embryonální, pluripotentní, vrátili bychom ji tedy zpátky na začátek dlouhé diferenciační cesty, kterou urazila od oplozeného vajíčka.“
Japonský biolog si začal dělat seznam molekul, které by mohly buňku vrátit na samý počátek. „Získal 1400 různých molekul, které by do buňky musel vpravit, aby to mělo šanci. To je ale neúnosné.“
„Takže ještě škrtal... Zbylo mu jich 40. Pak do kožních buněk vnesl 40 genů pro bílkoviny a najednou začaly vypadat jako embryonální... Takhle ale můžete vrátit na začátek jakoukoliv buňku.“
Počet 40 molekul připadalo Jamanakovi ještě hodně, tak škrtal dál a proškrtal se ke čtyřem. A to je ta největší pecka, ze které biologové byli v tak těžkém šoku, protože představa, že stačí čtyři bílkovinné molekuly, aby z kožní buňky udělaly buňku, která je na začátku vývoje, to jsme si nikdo neuměl představit.
Jaroslav Petr
Takto vzniklé buňky vědci nazývají indukované pluripotentní buňky nebo také Jamanakovy buňky. Jejich užití zásadě mění průběh léčby. „Vezmeme pacienta, který má třeba degeneraci sítnice oka a ztrácí zrak, v jeho kožních buňkách aktivujeme tyto čtyři geny, tak se vrátí na začátek svého vývoje.“
„Ty pak dáme do kultivačního prostředí, které je tlačí, aby se začaly formovat do buňky oční sítnice... Později se lidem vsazují do oka jako opravné... A jsou to jejich buňky, které prošly rekvalifikačním kurzem.“
Jamanakovy buňky jsou ale oproti embryonálním kmenovým buňkám línější na množení. „Také mnohem raději umírají a stárnou. Ale je úžasné, že je můžeme udělat na míru pacientovi.“
Pozor na klinické testy u pokoutních klinik
Obavy ze sklonu kmenových buněk k neřízenému množení však přetrvávají. „Dnes je při klinických zkouškách otázkou, do jaké míry to pacientovi pomůže, ale první výsledky ukazují, že je to bezpečné.“
„Ale musíme odlišovat klinické testy, které probíhají v institucích, které jsou na to zařízené, od pokoutních klinik, kde slibují, že kmenovými buňkami, a ani neřeknou jakými, vám vyléčí všechno včetně rakoviny.“
Jsou skutečně případy, kdy byly třeba těžce nemocnému chlapci v Izraeli... injekčně vpraveny do mozkomíšního kanálu nějaké kmenové buňky a po dvou letech po třetí „léčbě“ najednou chlapce začala strašně bolet hlava. Šel na vyšetření, počítačová tomografie odhalila novotvary v mozku a na míše a ukázalo se, že nešlo o buňky, které by geneticky patřily tomu chlapci.
Jaroslav Petr
Často se prý jedná pouze o obchod s lidským neštěstím. „Lékařské postupy, které takové kliniky inzerují, jsou neprověřené... Jen zinkasují peníze, provedou nějaký zákrok a doufají, že ti lidé už se tam nikdy neobjeví.“
Kupříkladu embryonální kmenové buňky, které se používají pro takový typ léčby, jsou vždy velmi důkladně otestované.
Můžete slyšet ty, kteří se diví, jak to že vědci nad tím ještě bádají, když v tom Thajsku nebo Rusku kmenovými buňkami umí vyléčit prakticky všechno... Ale to jsou právě ti šarlatáni, kteří vám slíbí hory doly i s horákama, ale skutek utek. Na to je třeba si dávat pozor a byl bych v tom velmi opatrný.
Jaroslav Petr
„A nejsem si jistý, že pokoutní kliniky, které slibují zázraky na počkání a nemožné do tří dnů, vůbec vědí, jaké buňky používají a jak jsou zkontrolované.“
Biolog ale věří, že léčebné metody, ať už založené na embryonálních kmenových buňkách, Jamanakových buňkách, mají budoucnost.
„Ať už budeme pěstovat buňky v lidsko-zvířecích chimérách nebo budeme dělat přeskoky z jednoho typu buňky na druhé nebo posílíme regeneraci, tak prostě do všech metod má význam investovat a zkoumat jejich potenciál pro záchranu lidských životů, který je obrovský,“ shrnuje Jaroslav Petr.
Co to jsou kmenové buňky, co dokážou a jak je lze získat? Jsou skutečně všelékem na veškeré lidské neduhy? Poslechněte si celé Leonardo Plus!
Související
-
Vědci zkouší pěstovat náhradní lidské orgány v ovcích. Řeší...
Američtí genetici oznámili, že do ovčího zárodku vložili lidskou DNA. Do postavy z řecké mytologie - napůl ženy, napůl hada - má stále daleko, ale jednou by tenhle ...
-
Jak můžou kmenové buňky pomoci zvýšit úrodu?
Nové poznatky o tvorbě kmenových buněk u rostlin by mohly pomoci zlepšit úrodu plodin nutných k výživě lidstva. Při prvních pokusech zvedly výnosy kukuřice o polovi...
-
Kmenové buňky léčí
Srdce nebo cévy vypěstované z kmenových buněk, to zní jako námět scifi filmu. Možná to ale není až tak daleká budoucnost. Výzkum kmenových buněk jde rychle kupředu ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka