Feromony sice necítíme, ale ovlivňují přímo náš mozek, říká biolog Jaroslav Petr

„Naši živočišní předkové kolem sebe čichali... Dodnes je svět pachů součástí našeho světa, i když máme pocit, že toho čichem příliš nevnímáme,“ uvedl vědec.

Implantáty v mozku jednou budou číst myšlenky a vzpomínky, předpovídá český vývojář

• Upravit
• Smazat

Neuroimplantáty jsou čipy s širokým využitím. O tom, jak třeba mohou pomoci ochrnutým lidem ovládat robotické končetiny, hovořil ve Studiu Leonardo Michal Máslík, doktorand na Imperial College London a také spoluzakladatel firmy Circadia.

Přesto je ale i lidský čich neomylným nástrojem, jak ukázaly pokusy. „Když dáme mamince očichat řadu košilek, tak pozná, která je ta jejího dítěte. Čich pro nás tedy hraje velkou roli, ale působí na nás spíše na podvědomé úrovni.“

Pro čichání jsme také slušně vybaveni. „Máme asi 400 genů, které určují, jaké vůně a pachy budeme vnímat. Hlodavci jich mají přibližně 1500, ale naši živočišní předci měli těchto genů kolem tisícovky. O 60 % jsme někde přišli... A ukazuje se, že jde o daň za barevné vidění.“

Těch 400 čichových genů nám bohatě stačí na spoustu dobrých věcí, včetně varování před pachy, které zvěstují nebezpečí. Jsme třeba citliví na sirovodík, který cítíme i ve velmi nízkých koncentracích, což je dobře, protože jde o látku jedovatější než kyanid.
Jaroslav Petr

S naším čichem souvisí i rozvoj voňavkářství. „Naši předkové se nějak moc nemyli, hygiena ve středověku byla skutečně mizerná ve srovnání s okolním světem.“

Mořeplavci budící pohoršení

Když se evropští mořeplavci dostali do Číny nebo Japonska, vzbudili tam prý pohoršení velmi nízkou hygienou, kterou středověká Evropa nijak zvlášť nevynikala.

Mozek je centrem lásky i zla. Taky vás denně odměňuje libými pocity, říká popularizátor vědy

• Upravit
• Smazat

Lidský mozek je dodnes neprozkoumaná část lidského těla. Za posledních 20 let o něm sice víme víc než za předcházející staletí, pořad ale nevíme vše.

„Movití Evropané si uvědomovali, že nevoní po fialkách, a když se díky lodnímu obchodu dostávaly na kontinent parfémy, tak je používali pro zakrytí svého tělesného pachu,“ vysvětlil biolog.

Ovšem starý mýtus o afrodiziakách, které byly součástí parfémů, zpochybnila postupně věda. „Musíme rozlišovat dvě kategorie látek. První jsou skutečně látky pachové a ty vnímáme čichem. Ale pak jsou tu feromony, které na čichovou sliznici nepůsobí, ale účinkují s jinými smyslovými orgány.“

Feromony působí na jiná mozková centra než látky vnímané čichem. Zatímco vůni si uvědomujeme, u feromonu si neuvědomujeme, že jsme ho zachytili a že působí na náš mozek.
Jaroslav Petr

Přesto jsou feromony schopné měnit funkci mozku. „Je to celá skupina látek, která mění nastavení mozku a ovlivňuje i psychiku, proto také občas fungují jako sexuální dráždidla u spousty živočichů.“

Ženský pláč je účinná evoluční strategie

Jak člověk produkuje feromony? „Předpokládá se, že je vylučujeme v potu a hlavním zdrojem je podpaží. Jestli ale skutečně fungují jako feromony, je stále otázka.“

Byl udělaný zajímavý pokus s tričky těch, kteří poprvé v životě skákali padákem. Byli to tedy velmi vyděšení lidé. Těm, kteří nasáli jejich trička, se zvyšoval krevní tlak a tepová frekvence. Zdá se, že by tady mohl být nějaký tzv. poplachový feromon, který říká „pozor, nebezpečí.“
Jaroslav Petr

Zdrojem feromonů ale zřejmě mohou být i slzy. „Pláč je záležitost výjimečně lidská. Brečíme buď štěstím, nebo když jsme smutní. Součástí izraelského pokusu bylo promítání filmu Titanic, slzy plačících diváků se sbíraly do zkumavek a pak se testovalo, jestli nejsou zdrojem feromonu.“

Proč není člověk schopen ignorovat dětský pláč?

• Upravit
• Smazat

Potvrdí to nejspíš všichni rodiče malých dětí: je takřka nemožné ignorovat srdceryvný pláč malého miminka.

„Ukázalo se, že asi jsou, protože na muže mají slzy smutku zajímavý efekt: potlačují mužský pohlavní pud.“

Sami izraelští vědci toto zjištění interpretují tak, že v historii lidstva docházelo k násilí, kdy dobyvatelé vraždili muže a ženy byly vystaveny brutálnímu násilí, včetně sexuálního.

„A pokud slzy v této chvíli měly schopnost utlumit agresi a sexuální nabuzenost útočníků, byla to vlastně evoluční výhoda a zřejmě se to evolučně upevnilo, protože historie násilí je stará jako lidstvo samo,“ shrnul Jaroslav Petr.

Jak kouzlí s feromony včely? A co nevíte nejen o pavoucích a feromonech? Poslechněte si celé Leonardo Plus!