Vědci zkouší pěstovat náhradní lidské orgány v ovcích. Řeší ale i otázku, co je člověk
Američtí genetici oznámili, že do ovčího zárodku vložili lidskou DNA. Do postavy z řecké mytologie - napůl ženy, napůl hada - má stále daleko, ale jednou by tenhle objev mohl lidem umožnit výměnu orgánů za poškozené. Výzkum je stále v začátcích, vyvstávají kolem něj navíc komplikované etické otázky. „Kolik asi buněk se dá unést, aby z toho prasete či ovce nebyl člověk?” ptá se bioetik 1. lékařské fakulty Jan Payne.
Podle Payna nejde jen o přidání DNA. „Přidají se tam také kmenové buňky. Ty se pak dají nasměrovat a vyvíjejí se určitým směrem, k nějakému orgánu. Je ale potřeba u zvířete napřed zarazit vývoj jeho vlastního orgánu,” vysvětluje.
Poté je možné orgán, pokud se úspěšně zabrání odhojení, použít. „Protože se použily kmenové buňky daného člověka, je veliká šance, že se takto vyrobený orgán přihojí člověku zpátky. On pak může být zdravý,” říká.
Narážíme na problém ontologický, co to vlastně znamená člověk? To není úplně jasné. Jan Payne
Potkaní játra
U ovčích embryí byla úspěšnost vyšší než u prasečích, i přesto, že jsou ta prasečí člověku nejpodobnější. „Jde hlavně o podobnost velikostí. Kdybychom to dělali na potkanech, budeme mít játra tak malinká, že by člověku vůbec nepomohla,” říká Payne, podle kterého jsme na samotném začátku vývoje náhradních orgánů.
„Tohle jsou pokusy, někdy se ani nepodařilo, aby byl orgán ucelený, někdy jsou ostrůvky roztroušené. Jde spíše o příslib, čeká nás spousta experimentů, aby se to ověřilo,” vysvětluje bioetik. „Mohli bychom tak mít dostatek orgánů pro všechny. Lidé umírají jen proto, že se nedočkají orgánu,” upozorňuje.
Co je člověk?
Celá věc má okolo sebe nevyřešené etické otázky. „Vytvoříme lidské zvíře. Je otázka, jestli nebude mít nějaké lidské rysy. Kolik asi buněk se dá unést, aby z toho prasete nebyl člověk?” podotýká Payne.
„Narážíme na problém ontologický, co to vlastně znamená člověk? To není úplně jasné. Člověk není jen souhrn buněk, je to i něco jiného, co tvoří identitu lidské bytosti. Člověk přece není dán jen hmotou. Tohle je zásadní otázka, která zatím vyvstává,” říká.
Hranice, za kterou by se už věda neměla vydat, není jasná. „Vyžaduje to úplně nový způsob myšlení. Jsme na prahu, nejen v této oblasti se ukazuje, že musíme začít přemýšlet nad člověkem úplně radikálně jiným způsobem,” tvrdí bioetik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
