Kardiolog: Většina z nás netuší, jak editování DNA změní naše životy. Je to Pandořina skříňka

18. únor 2022

Všechno, co je v něm napsané, je pravda, říká kardiolog Josef Veselka o svém prvním románu Srdcaři. Kniha vypráví osudy kardiologa a kardiochirurga, o autobiografické dílo ale podle autora nejde. „Pokusil jsem se, aby román realisticky vykresloval dobu života někoho, kdo se narodil v roce 1965 a jde životem dalších sedmdesát osmdesát let,“ vysvětluje přednosta Kardiologické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

I když nejde o autobiografický román, některé vedlejší postavy podle autora ale opravdu existují.

„Jsou to postavy, které se tam třeba objeví jen na několika stránkách, projdou textem a zase odplynou. Jednomu člověku jsem do Hradce Králové posílal román a napsal jsem mu: ‚Pane docente, po třiceti letech vám velice děkuji za to, co jste pro mě udělal.‘ Takže ten se tam určitě poznal. Nikdo z negativních postav mě ale zatím neinformoval o tom, že by se tam poznal,“ směje se Veselka.

Čtěte také

Knížka podle něj dokumentuje, jak se se kardiologie a vůbec medicína za poslední léta změnila.

„Oba dva hrdinové jsou ročník narození 1965 jako já. A jak jdou životem, dá se na nich dokumentovat, jak se medicína ohromně mění. Pořád se od prášků pohybujeme k nějaké agresivnější léčbě. Dáváme do pacientů čím dále více přístrojů, nebo třeba chlopně otvorem velikosti menší než centimetr a při tom s tím pacientem v podstatě mluvím,“ přibližuje.

Pravděpodobně nastane to, že budeme editovat sami svoje životy a své schopnosti. Je to Pandořina skříňka, která se určitě otevře.
Josef Veselka

Ve svém románu nezapomíná připomenout ani novou metodou úpravy DNA. Přiznává, že editování DNA je jedna z věcí, kterou je nadšen.

„Pořád si uvědomuju, že většina lidí vůbec netuší – a já do větší míry také netuším , jak editování DNA změní naše životy, jak totálně změní tento svět. A nejen z hlediska způsobu změny medicíny. Pravděpodobně nastane to, že budeme editovat sami svoje životy a své schopnosti. Je to vlastně Pandořina skříňka, která se určitě otevře,“ myslí si kardiolog.

Nejméně agresivní jsou psychiatři a neurologové

Na sále má profesor Veselka rád ticho, i když ještě před několika lety tam prý poslouchal klasickou hudbu a v mládí dokonce rádio.

Čtěte také

„Zhruba od padesáti let prakticky neposlouchám nic. Miluju ticho na sále, děvčata říkají, že mluvím čím dále tišeji. Je to prostě proto, že potřebuju větší a větší soustředění a uzavírám se do jakési pomyslné bubliny a nechci, aby mě v té bublině cokoliv rušilo. Když jsem maximálně soustředěný, dokonce mě otravuje mluvit. Musím se vlastně vnitřně přemáhat, abych vůbec mluvil,“ přiznává.

Připouští, že se jistá rozdílnost lékařských oborů odráží i v mentalitě lékařů. „Při pohledu na celé spektrum lékařů, tak nejméně agresivní a invazivní lékaři jsou psychiatři nebo neurologové,“ zamýšlí se.

A pokračuje: Na druhou stranu bych asi zařadil ortopedy nebo břišní chirurgy. A když se blížíme doprostřed, tak na méně agresivní a invazivní straně by člověk našel internisty nebo ty, kteří pracují v oborech, které z interny vyšly. Proti nim by byli, a to říkám s nadsázkou, sofistikovanější chirurgové jako kardiochirurgové, neurochirurgové. A někde uprostřed by byl třeba kardiolog.“ 

Poslechněte si celé Hovory. Ptá se Vladimír Kroc.

autoři: Vladimír Kroc , kbr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.