Odstoupení Ruska od obilné dohody není náhodné, ale přesně načasované na summit Rusko-Afrika

Před měsícem navštívila Rusko delegace čelních představitelů afrických zemí, kteří Vladimira Putina osobně žádali nejen o ukončení vojenské invaze na Ukrajině, ale také o pokračování dohody týkající se vývozu ukrajinského obilí.

Čtěte také

Odstoupení Ruska od obilné dohody je dobrá zpráva. Ukrajina může vyvážet svobodně, bez ruského vydírání, říká podnikatel Krogman

Mluvčí jihoafrického předsednictví států skupiny BRICS obhajoval význam smlouvy pro zmírnění problémů s nedostatkem potravin. Kreml přesto od dohody odstoupil.

Krach smlouvy, která umožňovala vývoz 33 milionů tun ukrajinského obilí, se dotkne především ukrajinských vývozců. Z dohody ale těžilo i Turecko, Čína nebo Světový potravinový fond. Dopad na ruský odbyt je podle francouzského deníku méně jistý, přestože se mezinárodní sankce na zemědělské produkty nevztahují.

Čtěte také

Martin Fendrych: Lex Ukrajina V. Ukrajinští uprchlíci versus „naši lidi“

Ukrajina a Rusko patří mezi přední světové vývozce pšenice, ječmene a kukuřice. Značná část obilovin přitom putovala právě na africký kontinent. Podle odhadů Africké rozvojové banky nakupuje 15 z 54 afrických zemí více než polovinu své pšenice právě z Ukrajiny nebo Ruska.

Ředitel Africké rozvojové banky Akinwumi Adesina už loni vyjádřil obavy zejména ohledně vývoje ve východní Africe. Keňa, Etiopie i Somálsko byly v té době postiženy rekordním suchem a hrozil hladomor 13 milionům lidí. Srpnový příjezd lodi s první ukrajinskou pšenicí do regionu tak znamenal značnou úlevu. 

Obavy má i Egypt

Ekonom Charlie Robertson soudí, že odstoupení Ruska od dohody zasáhne zejména severní Afriku, konkrétně Egypt. Právě tato země je jedním z největších světových dovozců pšenice, která pochází zejména z Ruska nebo Ukrajiny.

„Cokoli, co tento obchod ohrozí nebo zdraží, je pro Káhiru přímou ranou“, říká Robertson. Poukazuje přitom na to, že v zemi, kde je 33procentní inflace, je každé další zvýšení cen bolestivé.

Čtěte také

Za útokem na Kerčský most stojí asi Ukrajina. Už dlouho se snaží přerušit zásobování ruskému vojsku, myslí si komentátor Soukup

List upozorňuje, že mnohé africké země jsou dopadům rozhodnutí Kremlu vystaveny v menším měřítku. Například exportéři, kteří dovážejí pšenici do Senegalu, se dokázali hned po ruském vpádu na Ukrajinu přeorientovat na litevskou a lotyšskou pšenici.

kalkulovala se správným načasováním, které přichází účelově jen několik dní před plánovaným petrohradským summitem Rusko-Afrika. Putin si tak připravil půdu pro jednání s africkými představiteli.

Už v březnu se Moskva zavázala, že v případě neprodloužení dohody dodá z Ruska „bezplatně veškerý objem, určený pro nejpotřebnější africké země“. Server Africa Intelligence uvádí, že malijský premiér jen od června do července získal dodávku padesáti tisíc tun pšenice za značně podhodnocenou částku, přibližně 220 dolarů za tunu. Oznámení o podobných krocích Kremlu se mohou s blížícím se summitem Ruska a afrických zemí objevovat stále častěji, uzavírá list. 

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Ondřej Čížek a Tea Veseláková.