Většina Ukrajinců se chce vrátit domů, ne ale v nejbližší době
Někteří z milionů Ukrajinců, kteří utekli před ruskou agresí do zahraničí, začínají pomýšlet na to, že natrvalo usadí v zemích, kde našli útočiště. Studie Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ukázala, že se převážná většina vrátit chce, ale jen každý desátý to plánuje v nejbližší době. Studie téhož úřadu naznačují, že při předchozích uprchlických krizích jako například v Sýrii, touha běženců vrátit se domů časem zeslábla, píše agentura Reuters.
Reportéři hovořili s několika ukrajinskými podnikateli a všichni uvedli, že nevědí, co si počnou, jestli se větší množství uprchlíků nevrátí a počet pracovních sil se v příštích letech sníží. Trápí to i demografy a ukrajinskou vládu.
Porodnost na Ukrajině klesla z předválečných 0,9 procent na aktuálních 0,7.
Anketa ukrajinského Institutu pro hospodářský průzkum a politická studia u zhruba 500 ukrajinských podniků ukázala, že nedostatek zaměstnanců považuje za hlavní problém asi třetina z nich.
Podle amerických zpravodajských služeb bylo zabito nebo zraněno na 15 tisíc Ukrajinců v produktivním věku.
Muži ve věku, kdy mohou být povoláni na frontu, nesmějí opustit Ukrajinu, takže většinu uprchlíků tvoří ženy v produktivním věku a děti. O pracovníky, kteří nastoupili k ozbrojeným silám, přišly především farmy a továrny.
Nedostatek pracovních sil pociťují zejména průmyslové podniky, které vyžadují vyšší vzdělání, protože ze země odešly hlavně mladé vzdělané ženy. Dvě třetiny z těch, které našly nový domov v některé evropské zemi, mají vysokou školu, zjistil průzkum ukrajinského Střediska pro hospodářskou strategii.
Ukrajině chybí miliony lidí
Problémem není jen nedostatek pracovních sil. Hospodářskou poptávku snižuje i jejich dlouhodobě klesající množství. Ukrajině chybí doslova miliony lidí.
Čtěte také
Vysoké procento občanů tvoří starší lidé a problematická je i porodnost, která patří k nejnižším na světě. Podle jedné z nejuznávanějších ukrajinských demografek Elly Libanovové z Národní akademie věd, klesla porodnost z 0,9 procenta před válkou na současných 0,7.
Proti Rusům bojuje asi milion lidí, další miliony žijí na území, které obsadila Moskva, a mnoho jich také bylo přesídleno do Ruska.
Ukrajinská vláda nezveřejňuje počet válečných obětí, ale podle amerických zpravodajských služeb bylo zabito nebo zraněno na 15 tisíc Ukrajinců v produktivním věku. Libanovová také upozorňuje, že až bude zrušen válečný zákaz opustit zemi, mnoho mužů možná odjede za svými rodinami do zahraničí.
Čtěte také
Rusko dnes okupuje zhruba pětinu ukrajinského území a demografka odhaduje, že v oblastech ovládaných Kyjevem možná žije jen 28 milionů lidí. Před ruskou invazí přitom ukrajinská vláda mluvila o 41 milionech.
Nezapočítávala do nich obyvatele Krymu, který v roce 2014 anektovalo Rusko; tam žily začátkem loňského roku zhruba 2 miliony Ukrajinců.
Úbytek začal už před válkou
Počet ukrajinských obyvatel se snižoval už před válkou. V roce 1991, kdy Ukrajina vyhlásila nezávislost, měla 52 milionů obyvatel. Sčítání lidu v roce 2001, jediné v historii nezávislé země, zaznamenalo 48,5 milionu.
Podle studie, kterou letos v březnu zveřejnilo Společné výzkumné středisko Evropské komise, se počet Ukrajinců v příštích 30 letech může snížit o pětinu až třetinu – to podle toho, jak dlouho bude trvat válka a kolik lidí se usadí v zahraničí.
Čtěte také
Středisko pro hospodářskou strategii odhadlo, že v cizině může natrvalo zůstat 860 tisíc až 2,75 milionu Ukrajinců. Vycházelo z únorového průzkumu, který se dotazoval víc než tisíce ukrajinských uprchlíků v zemích Evropské unie. Ekonomika země by tak mohla přijít až o skoro 8 procent hrubého domácího produktu ročně.
Ukrajinská vláda je ale v otázce navrátilců optimističtější a odvolává se na vlastenectví, které po invazi prudce zesílilo. Náměstek ministra hospodářství Oleksij Sobolev očekává, že se do tří let po skončení války vrátí do země až 75 procent uprchlíků.
Někteří Ukrajinci podporují svou zemi na dálku. Například módní návrhářka Ksenia Karpenková udržuje firmu i ve svém současném domově ve španělské Tarragoně, kde byla zrovna na dovolené, když válka vypukla.
Musela sice podnik zmenšit, ale pokračovala. Dnes zaměstnává na Ukrajině tým osmi lidí, kteří navrhují a šijí oblečení pro butiky v Madridu a Barceloně. „Jsem tady produktivnější než na Ukrajině, dělám také víc pro své krajany,“ cituje Karpenkovou agentura.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu. Připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.
Související
-
Rusko po Prigožinovi: Vše je jako dřív, Putin to má pevně v rukou a wagnerovci mizí z hlav lidí
Po Prigožinově povstání Rusové dál žijí běžným životem plným ignorance a přizpůsobování.
-
Sítě jsou zaplaveny reklamou na levnou dovolenou na Krymu. Rusové jsou letos ale opatrnější
16 měsíců od začátku ruské invaze na Ukrajinu hrozí, že válka zničí turistický ruch, na kterém je Krym závislý, píše americký deník The Washington Post.
-
Vzpoura wagnerovců mohla nahrávat Ukrajincům v postupu na frontě. Mezi ruskými vojáky byl pak zmatek
Ukrajinci s radostí sledovali, jak Rusko stojí krok od občanské války. Doufali, že pochod Prigožina na Moskvu sváže ruská vojska a destabilizuje režim Vladimira Putina.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka