Vzpoura wagnerovců mohla nahrávat Ukrajincům v postupu na frontě. Mezi ruskými vojáky byl pak vidět zmatek
Ukrajinci s radostí sledovali, jak Rusko stojí jen krok od občanské války. Doufali, že pochod Jevgenije Prigožina na Moskvu sváže ruská vojska a destabilizuje režim Vladimira Putina. Bohužel pro Ukrajince povstání nemělo dlouhého trvání. Na to, jestli ho ukrajinská armáda dokázala využít, hledá odpověď britský týdeník Economist.
V posledních dnech ukrajinské síly mírně postoupily na východu země. Protiútok, který začal 4. června, zatím nevykazuje příliš známek, že by Ukrajinci v dohledné době mohli prolomit ruské linie. Přesto se Ukrajině podařilo na chaosu v Rusku něco málo vydělat.
Čtěte také
Ukrajinská armáda dosáhla výrazného pokroku u města Bachmut, které Prigožinova skupina wagnerovců dobyla teprve minulý měsíc, tedy po téměř ročních bojích. Ukrajinské síly hrozí, že obklíčí ruské jednotky ve městě ze severu a jihu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě frontových linií prohlásil 26. červen za „šťastný den“. Hned druhý den Rusko odpovědělo raketovým úderem na restauraci v Kramatorsku, který leží 30 kilometrů od frontové linie. Zahynulo nejméně osm lidí, včetně tří dětí.
Economist píše, že cílem ukrajinské ofenzivy směrem k Bachmutu není ani tak vstup do města, jako spíš jeho obklíčení. Frontové linie se ale posunuly i jinde. Zvláště úspěšné bylo dobytí oblasti na západním předměstí Doněcku: ukrajinské jednotky překročily území, kterého se Rusko zmocnilo už v roce 2015.
Dál na západ v Chersonské oblasti ukrajinské síly vytvořily malá předmostí nad a pod částečně zničenou přehradou Kachovka. Někteří představitelé naznačují, že ukrajinské síly by v následujících týdnech mohly rychle vysychající nádrž překročit.
Čtěte také
Stále ale není jasné, jestli budou otřesy v Rusku mít dlouhodobější dopady na situaci na bojišti. Jednou z dalších podstatných otázek je pochopitelně budoucnost wagnerovců.
„Od ostatních se wagnerovci lišili tím, že postupovali bezhlavě kupředu a neutíkali. Kdyby ustoupili, zastřelili by je jejich vlastní velitelé,“ popisuje svou zkušenost s bojovníky Wagnerovy skupiny jeden z ukrajinských vojáků v Bachmutu. Skupina opustila město koncem května, kdy ji nahradili nezkušení ruští vojáci. Ukrajina ale očekávala, že se Prigožinovy jednotky vrátí.
Někteří wagnerovci se skutečně vrátili na Ukrajinu, kde budou podle Putina začleněni do běžných ruských jednotek. Jiní, včetně až pěti tisíc vojáků, kteří se zúčastnili vzpoury, se možná připojí ke svému šéfovi Prigožinovi v Bělorusku.
Dalším důležitým faktorem je dopad puče na morálku. Mluvčí ukrajinské 56. motorizované brigády, která nyní bojuje na okraji Bachmutu, uvedla, že její vojáci zaznamenali u ruských protivníků zmatek.
Čtěte také
Prigožin teď tvrdí, že nikdy nechtěl svrhnout Putina. Ale v předvečer své vzpoury veřejně zpochybnil prezidentovo zdůvodnění války a řekl, že byla zahájena ve prospěch ruských oligarchů.
Anthony King, vojenský sociolog z britské Warwické univerzity, ale varuje před přeceňováním účinku Prigožinových podvratných zpráv. Vojáci totiž mají tendenci bojovat z několika důvodů a politika je jen jedním z nich.
Mezi další důvody patří loajalita v rámci malých jednotek a také účinek nátlaku. Příkladem mohou být ruské blokovací oddíly, které hrozí ustupujícím vojákům zastřelením.
King příliš nevěří tomu, že Prigožinovy politické vylomeniny budou mít větší vliv na čety a roty na taktické úrovni. Dopad na ruské vrchní velení by ale mohl být závažnější, tvrdí list.
Rozpory a intriky
Rozpory a intriky uvnitř ruského vedení jsou stále zřetelnější. New York Times s odvoláním na americké zpravodajské zdroje před několika dny uvedly, že bývalý velitel ruských sil na Ukrajině Sergej Surovikin měl o chystaném povstání informace.
Čtěte také
Od vzpoury ho nikdo neviděl a podle serveru Moscow Times byl zatčen. Deník Wall Street Journal zas napsal, že Prigožin měl v úmyslu unést ruského ministra obrany a náčelníka generálního štábu země během jejich návštěvy regionu poblíž ukrajinských hranic.
Ukrajina mezitím postupuje pomaleji než mnozí američtí a evropští představitelé doufali. Zatím nenasadila většinu svých nových brigád vybavených Západem.
Její první útoky proti dobře bráněným ruským pozicím ale odhalily omezený výcvik jednotek, které utrpěly těžké ztráty. Ukrajinské síly teď postupují tak rychle, jak jen můžou, tedy alespoň vzhledem k nástrojům, které mají k dispozici, uzavírá magazín.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách v audiozáznamu. Připravily Magdaléna Fajtová a Tea Veseláková.
Související
-
Procházková: Návštěva v Kyjevě byla gestem podpory. Zelenský a Fiala se už oslovují křestními jmény
Čeští ministři v pondělí celý den jednali v Kyjevě s ukrajinskou vládou. Cesta měla vyjádřit zemi podporu, současně se ale podařilo dojednat i některé konkrétní věci.
-
Reportér Novák: Říká se, že protiofenzivu Zelenskyj dopředu neoznámí, spíš počká na první výsledky
„Když procházíte městečkem Orichiv v Záporožské oblasti, vidíte zničené, rozstřílené domy a občas vedle chodníku vykoukne roura,“ popisuje reportér Martin Novák.
-
Lenin je houba a Zelenskyj narkoman aneb Paralela mezi sovětskou satirou a současnou propagandou
Na sklonku existence Sovětského svazu odvysílal satirický televizní pořad Páté kolo podvratnou epizodu, jež ohromila diváky, kteří nebyli na nic takového zvyklí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.