Nečtou Puškina, nehrají Dostojevského. Ukrajinci se rozhodli bojovat i na poli kultury, říká ředitelka Českého centra v Kyjevě Soušková
Válka mezi Ukrajinou a Ruskem probíhá na různých bojištích. Jedním z nich je i kultura, jak potvrzuje a popisuje v pořadu Interview Plus Tereza Soušková, ředitelka Českého centra v Kyjevě. „Ukrajinská kultura dlouhodobě čelila ruskému kulturnímu útlaku, zvláště v 19. století, a tehdy prošla i stejným procesem jako česká kultura vůči té německé,“ uvádí.
Podle ní chce nyní ukrajinská kultura ukázat, že není ruskou. „Je tam silná potřeba dekolonizovat ukrajinskou kulturu a ukázat to původní a originální umění, tedy v ukrajinštině v tématech odlišných od témat ruských.“
Čtěte také
Je zjevná snaha narušit ruský propagandistický diskurz. „Ten říká, že Ukrajina nemá žádnou kulturu nebo že je to ta maloruská, tedy nějaká odnož kultury ruské, což samozřejmě není pravda.“
„Ukrajinci ji chtějí teď ukázat světu a prorazit tu bariéru, kdy často na Západě je ukrajinská kultura vnímána prizmatem té ruské. Proto Ukrajinci stále víc odmítají mluvit rusky, číst Puškina, Dostojevského, hrát Čajkovského a podobně.“
Soft power
Tento stav se projevuje ve většinové společnosti, dodává. „Nám se to může zdát jako přehnané, ale uvědomme si, že ve válce nejsme a Ukrajinci to nějak vnímají.“
Čtěte také
„Rusko napadlo Ukrajinu a z naší strany se to, myslím, dá lépe pochopit. Takže je důraz na ukrajinské umělce, spisovatele, skladatele. A tam, kde se dřív prezentovala ruská díla, jsou dnes ta ukrajinská.“
To vše ředitelka vnímá jako jednu ze součástí války. „Je to další ze způsobů, jak vyhrát. Jsou tam ty ‚hard power‘ složky a tohle je ‚soft power‘, tedy ukázat, že ukrajinská kultura je nosná a krásná, protože taková skutečně je, a že má své místo pod sluncem,“ shrnuje Tereza Soušková.
Jak se daří ukrajinské kultuře v době války a jakou roli v zemi hraje České centrum v Kyjevě? Poslechněte si celé Interview Plus v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
