Odborář Fassmann: Vznikly tady různé pseudopodpory, všechno nakonec zaplatí zaměstnanci a senioři

„Nicméně pod rouškou extrémního propadu a diskuzí, které tady byly už od jara, se vytvořil obrovsky a neuvěřitelně nesmyslný systém pseudopodpor,“ dodává Fassmann, který je zároveň poradce premiéra Andreje Babiše (ANO).

„Tyto pseudopodpory dostaly veřejné finance do velmi vratkého postavení. A to nejde oddělovat. My se obáváme opatření, která evidentně byla šitá někomu na míru, jako je zrušení daně z převodu nemovitosti. Opatření ve prospěch ekonomiky bylo až až,“ tvrdí odborář a vysvětluje svůj postoj:

Čtěte také

Petr Holub: Rekordní pád ekonomiky. Kdy se to obrátí?

„Neříkám, aby se ekonomika nepodporovala, ale musí se sednout a zcela vážně hovořit o tom, co české ekonomice skutečně pomáhá, co podpoří ekonomický růst nebo její mírný pokles, ale ne tak narychlo. V řadě případů bych řekl, že až pokoutně se tady vytvářely balíčky. Vždyť jsme to všichni viděli v přímém přenosu. Bylo to něco hrozného.“ 

Fassman varuje před dopady takových kroků: „Všechno to zaplatí zaměstnanci a důchodci, kteří jsou v zásadě hlavními a nejdůležitějšími plátci všech daní.“

Odborář zdůrazňuje, že až 87 procent všech daní zaplatí tyto dvě skupiny: „Zaměstnanci z daní z příjmu, pojistném a podobně. A důchodci na tom, že jedí a platí DPH, spotřební daň a tak dále.“ 

Obávám se, že ten, kdo to odnese, nebudou ti, kteří na snižování daní teď profitovali. Budou to zaměstnanci.
Martin Fassmann

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová ve Speciálu uvedla, že snižování schodku by mělo být ne o půl procenta ročně, jak navrhuje ministerstvo financí, ale o jeden až dva procentní body. 

Čtěte také

Zamrazilová: Snížit daně na dva roky? Nedovedu si představit, že je potom budou chtít občané zvýšit

„Hlavně to chce plán nebo strategii. Zatím ministerstvo cíl naznačuje pouze vágně – snižování schodku půl procentního bodu ročně je velmi málo ambiciózní. Mělo by být minimálně o jeden až dva procentní body ročně. Tak, jako to dělá většina evropských zemí, abychom se dostali zpátky k pravidlům zákona o rozpočtové odpovědnosti ne za deset let, ale dejme tomu za nějaké dva, tři, maximálně čtyři roky,“ uvažuje Zamrazilová. 

Na Zamrazilovou reaguje i premiérův poradce Fassmann: „Nechci se bavit o tom, jestli je to půl procenta, nebo jedno. Ale náprava veřejných financí bude velmi těžká. Obávám se, že ten, kdo to odnese, nebudou ti, kteří na snižování daní teď profitovali. Budou to zaměstnanci, protože to evidentně směřuje do nepřímých daní. Opatření budou směřovat do veřejného sektoru, do platů ve veřejném sektoru a podobně.“ 

Tahounem je teď průmysl

Ekonomka Zamrazilova předpokládá, že až se ekonomika naplno rozběhne, tak se spotřebitelská poptávka opět zvýší. Zatím je ale tahounem ekonomiky hlavně průmysl a jeho export.

Čtěte také

Čeká nás míň svobody, míní ekonom Singer. Blížíme se něčemu, co by se dalo nazvat feudalismem, říká

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar s tím souhlasí: „Pokles výkonu českého průmyslu za minulý rok, ale i na začátku roku letošního nebyl zdaleka tak velký, jak většina z nás očekávala. Ekonomika dopadla velmi dobře, pokles 5,6 procenta je opravdu skvělý výsledek.“ 

Špicar pak cituje slova šéfa odborů Josefa Středuly, s nimiž souhlasí: „Hlavní důvodem, proč jsme dopadli tak dobře, jsou zaměstnavatelé. A to, jak skvěle se s krizí potýkali a potýkají. A také jejich zaměstnanci.“ 

„My, jako zaměstnavatelé, jsme projevili velkou společenskou odpovědnost a podobnou tomu, jak jsme se zachovali v letech 2008 a 2009. Zcela disproporčně s tím, jak tvrdě jsme byli zasaženi, jsme drželi zaměstnanost na úkor svých zisků a investic. Protože většina velkých průmyslových firem si uvědomuje, že to nejcennější, co máme, jsou naši lidé. A s tím nám pomohla vládní protikrizová opatření, to je fakt,“ shrnuje Špicar. 

Celý Speciál Plus s Martinou Maškovou a Janem Burdou si poslechněte v audiozáznamu.