Uzavřeme ekonomiku na pár týdnů a připravme se na příchod britské mutace, doporučuje biochemik Trnka

1. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Trnka, biochemik
0:00
/
0:00

Vláda zpřísnila opatření proti koronaviru, omezení se týkají třeba ubytovacích služeb. Podle biochemika Jana Trnky je ale především nutné motivovat lidi, aby se nechávali testovat a chodili do karantény, aniž by na tom finančně tratili. A nevylučuje ani ještě tvrdší lockdown. „Možností je pokusit se o opravdu tvrdé uzavření ekonomiky na tři až pět týdnů, aby se snížila nálož viru v populaci, která je pořád obrovská. Každé uvolnění povede k dalšímu nárůstu,“ upozorňuje.

Trnka varuje před šířením nakažlivější britské mutace, kvůli které se podle něj můžeme za jeden až dva měsíce ocitnout v mnohem horší situaci než nyní. „Mělo by se na pár týdnů uzavřít vše včetně fabrik a pracovišť a snížit nálož viru. Tím bychom se připravili na to, že až se tu začne ta mutace šířit, tak že to zvládneme,“ dodává.

Čtěte také

Trnka zdůrazňuje, že stejně jako ostatní členové týmu Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů je ve svých názorech na řešení epidemie konzistentní. Problém je prý ale v tom, že vláda názorům odborníků nenaslouchá a výsledek je takový, jaký je.

„Dokud nebude fungovat ekonomická motivace a nepodaří se nám tvrdšími, byť časově omezenými opatřeními srazit nálož viru, tak budeme pořád plácat v této situaci. A to už říkáme minimálně od září,“ doplňuje.

Proti vládním opatřením o víkendu protestovaly v centru Prahy stovky lidí a značná část společnosti je vůbec nedodržuje. Podle Trnky je za tím ztráta důvěry veřejnosti v politiky, ale možná i v odborníky.

„Mrzí mě, že to tak je, ale zároveň se tomu nedivím. V médiích za celý rok zaznívají všelijaké hlasy, nerozlišuje se mezi autoritativními a zcela marginálními hlasy,“ podotýká.

Vakcína není stoprocentní

Pokud jde o očkování, je Trnka skeptický k tuzemskému systému – i kdyby mělo Česko dostatek vakcín, nedokázali bychom je rychle proočkovat.

„Obávám se, že systém na to není postavený, protože se na to nepřipravil. Když jsme se dlouho před Vánoci ptali, kde je očkovací plán, tak pan ministr říkal, že času je dost, že vakcíny dlouho nepřijdou,“ uvádí.

Čtěte také

Přednosta Ústavu biochemie vysvětluje, že mezi vakcínami jsou velké rozdíly. Zatímco mRNA vakcíny od firem Pfizer a Biontech nebo Moderna mají účinnost okolo 95 procent, účinnost vakcíny AstraZeneca je výrazně nižší, asi 60 procent. 40 procent očkovaných tak může onemocnět.

„Ruská vakcína Sputnik V se v principu velmi podobá AstraZenece, takže můžeme čekat podobnou účinnost,“ přibližuje s tím, že tato ani čínská vakcína dosud neprošly klinickými zkouškami, což je i důvod, proč jejich výrobci zatím nepožádali o registraci a schválení Evropské lékové agentury.

Trnka upozorňuje i na to, že do zemí takzvaného globálního jihu se vakcíny nedostanou ještě několik měsíců, pokud vůbec. „Kromě toho, že je to tragédie, tak ze sobeckého pohledu je to rezervoár možných mutací, které můžou být mnohem horší,“ uzavírá.

Kdy se vrátíme k normálnímu životu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související