Petr Holub: Rekordní pád ekonomiky. Kdy se to obrátí?

3. únor 2021

Ekonomický propad v roce 2020 byl rekordní. Dosáhl 5,6 procenta a to je nejvíc od založení České republiky. Přirozeně vzniká otázka, proč se nad jedním číslem zamýšlet nebo dokonce rozčilovat, ke všemu jde pouze o předběžný odhad z dílny Českého statistického úřadu. Bylo by to elegantní, mávnout rukou nad obtěžováním cifršpiónů a ponechat je s jejich procenty a desetinami osudu. Nejde však o čísla, ale o to, co označují.

Není snadné najít termín pro to, co prožíváme. Označení krize zní příliš obecně a neurčitě. Není ani možné mluvit o recesi, protože to je technická definice, kterou současný průběh krize nesplňuje. Recese nastává, pokud ekonomika zpomaluje dvě čtvrtletí po sobě.

Čtěte také

Jak nás informuje Český statistický úřad, v prvním čtvrtletí ekonomika zpomalila mírně a v druhém čtvrtletí zažila šok z přísné uzávěry hospodářských aktivit, který se projevil desetiprocentním pádem.

V první polovině roku 2020 tedy nastala recese, skončila však v létě, kdy se ekonomice podařilo vzpamatovat a odbourat polovinu ztrát.

Ve čtvrtém čtvrtletí, jak teď vidíme, se přes další vládní uzávěru Česko drží na letní úrovni. O recesi nemůže být řeč ani u nás, ani jinde v Evropské unii.

Nic už nebude jako před pandemií

Otázka tedy zní, jak nazvat situaci, když země zažije ekonomický šok, částečně se z něho dokáže oklepat, zůstává však nadále v útlumu, asi pět procent pod výkonem předchozího roku.

Čtěte také

Pro označení takového stavu existuje slovo „deprese“ a doporučuje ho použít třeba americký investor James Rickards. Ekonomové toto slovo neradi používají, protože připomíná takzvanou Velkou depresi, která nastala ve Spojených státech po pádu akcií na newyorské burze v roce 1929 a trvala až do roku 1941. Tehdy se americká ekonomika čas od času vzpamatovala, po určitou dobu rostla, pak se znovu propadla, skutečně se však probudit nedokázala až do světové války.

Historie současné krize se zatím počítá na měsíce, přesto má s pojmem deprese leccos společného. O skutečném oživení není přinejmenším v Evropě řeč ani počátkem roku 2021.

Zároveň se nikdo už neodvažuje říct, že se jarní šok rychle srovná stejně rychlým oživením. Ty úspěšnější evropské země se na předkrizovou úroveň dostanou až napřesrok, jiné budou mít potíže srovnat výpadek ještě v roce 2023.

Nic už nebude jako před pandemií, dalo by se říci méně sucharským jazykem, což se dá také přeložit, že všichni v Evropě zchudneme a že mnozí nebudou mít sílu obnovit svou dřívější úroveň.

Petr Holub

Právě tyto obavy a pocit bezvýchodnosti, spolu s tím fakt, že není k dispozici účinné řešení, se dají nazvat depresí, která je opravdu více než ekonomickým termínem. Nad vším jde mávnout rukou, není však rozumné zamlčet, že máme problém, který je třeba vyřešit.  

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio