Od plné suverenity sjednoceného Německa uběhlo už 30 let
Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu (Vertrag über die abschließende Regelung in Bezug auf Deutschland), která je známá jako Smlouva dva plus čtyři, byla podepsána 12. září 1990 v Moskvě. Byl to základní dokument, který umožnil znovusjednocení Německa 3. října 1990. Fakticky ale plnou suverenitu Němci získali až 15. března 1991.
Šlo o završení procesu, kterým byla komunistická Německá demokratická republika (NDR) připojena ke Spolkové republice Německo (SRN).
Čtěte také
Ve smlouvě byla mimo jiné potvrzena plná suverenita rozšířené SRN, poválečná hranice na Odře a Nise, odmítnutí zbraní hromadného ničení SRN a slib, že se sovětské jednotky stáhnou z území bývalé NDR do roku 1994.
NDR vznikla jako nástupnický útvar sovětské okupační zóny Německa v roce 1949. Přes řadu problémů se domácímu totalitnímu režimu, který se opíral o okupační sovětské jednotky, podařilo udržet tento státní útvar až do 90. let.
Němci si v mezidobí museli projít například protikomunistickým povstáním v roce 1953 či stavbou Berlínské zdi v roce 1961. Zeď. která měla mimo jiné zamezit stále větší emigraci východoněmecký občanů do SRN, se v roce 1989 stala symbolem pádu celé železné opony.
Poslechněte si celý díl série 30 let poté Pavla Hlavatého.
Související
-
Robert Schuster: Rok 2020 v Německu aneb Jak krize zastínily jubileum sjednocení
Do letošního roku vstupovalo Německo jako do třicátého od chvíle, kdy bylo v roce 1990 znovu sjednoceno. Hodně se proto bilancovalo, porovnávala čísla o ekonomickém růstu.
-
Německo i 30 let po sjednocení stále rozděluje způsob myšlení
Když došlo ke sjednocení, říkalo se, že bude trvat třicet let, než se Němci po všech stránkách stanou sjednoceným národem. To se ale nepodařilo.
-
Luboš Palata: Deset let po Fukušimě. Bezjaderné Německo a česká cesta
Deset let po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima můžeme konstatovat, že ani tato tragédie, podobně jako ta v Černobylu, nepřinesla konec jaderné energetiky v EU.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
