Lustrační zákon na scéně
Dnešní vydání seriálu Třicet let poté se věnuje jedné z velmi zásadnch polistopadových norem: Velkému lustračnímu zákonu. Očistit veřejný život od lidí úzce spjatých s komunistickým režimem – to byl cíl kustračního zákona, kterému se v dalším dílu seriálu věnuje Pavel Hlavatý.
Dne 4. října 1991 přijalo Federální shromáždění zákon číslo 451, nazývaný velký lustrační.
Čtěte také
Velký lustrační zákon, který byl inspirován denacifikačním procesem v poválečném Německu, měl zamezit tomu, aby byly vedoucí funkce ve veřejné správě, justici, armádě, policii a veřejnoprávních médiích vykonávány bývalými příslušníky či spolupracovníky Státní bezpečnosti. Také vyššími funkcionáři KSČ, příslušníky Lidových milicí, případně členy akčních výborů nebo prověrkových komisí.
Přijetí zákona tehdy v parlamentu prosadila pravice, levice se snažila jeho schválení zabránit. Zákon byl nejprve přijat na dobu pěti let, ale jeho platnost byla následně prodloužena na neurčito.
Poslechněte si celý díl v audiozáznamu.
Související
-
Komunisté razí politiku zapomnění, kritizuje návrh na zrušení lustračního zákona disident Vodrážka
Poslanec KSČM Jiří Valenta tvrdí, že lustrační zákon je diskriminační. Pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka věří, že právě teď je zákon třeba.
-
Jiří Leschtina: Falmer chce odstřelit lustrační zákon. Přiloží Bureš doutnák?
Už popáté se komunisté snaží zlikvidovat lustrační zákon. Přitom důvodů, proč by jim sněmovna ani tentokrát neměla vyhovět, za uplynulých třicet neubylo. Spíš naopak.
-
Vladimíra Dvořáková: Lustrační zákon je přežitek. Dnes má hlavně symbolickou hodnotu
Komunisté opět navrhují zrušení lustračního zákona. „Třicet let po pádu režimu lustrace ztrácejí praktický smysl. Máme nové klientelistické vazby,“ souhlasí politoložka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
