Lustrační zákon na scéně

1. prosinec 2021

Dnešní Plus

Dnešní vydání seriálu Třicet let poté se věnuje jedné z velmi zásadnch polistopadových norem: Velkému lustračnímu zákonu. Očistit veřejný život od lidí úzce spjatých s komunistickým režimem – to byl cíl kustračního zákona, kterému se v dalším dílu seriálu věnuje Pavel Hlavatý.

Dne 4. října 1991 přijalo Federální shromáždění zákon číslo 451, nazývaný velký lustrační.

Čtěte také

Je lustrační zákon vyčpělý, nebo jsou bývalí estébáci stále vydíratelní Moskvou?

Velký lustrační zákon, který byl inspirován denacifikačním procesem v poválečném Německu, měl zamezit tomu, aby byly vedoucí funkce ve veřejné správě, justici, armádě, policii a veřejnoprávních médiích vykonávány bývalými příslušníky či spolupracovníky Státní bezpečnosti. Také vyššími funkcionáři KSČ, příslušníky Lidových milicí, případně členy akčních výborů nebo prověrkových komisí.

Přijetí zákona tehdy v parlamentu prosadila pravice, levice se snažila jeho schválení zabránit. Zákon byl nejprve přijat na dobu pěti let, ale jeho platnost byla následně prodloužena na neurčito.

Poslechněte si celý díl v audiozáznamu.

autor: Pavel Hlavatý

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Komunisté razí politiku zapomnění, kritizuje návrh na zrušení lustračního zákona disident Vodrážka

Poslanec KSČM Jiří Valenta tvrdí, že lustrační zákon je diskriminační. Pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka věří, že právě teď je zákon třeba.

Přehrát
Jiří Leschtina: Falmer chce odstřelit lustrační zákon. Přiloží Bureš doutnák?

Už popáté se komunisté snaží zlikvidovat lustrační zákon. Přitom důvodů, proč by jim sněmovna ani tentokrát neměla vyhovět, za uplynulých třicet neubylo. Spíš naopak.

Přehrát
Vladimíra Dvořáková: Lustrační zákon je přežitek. Dnes má hlavně symbolickou hodnotu

Komunisté opět navrhují zrušení lustračního zákona. „Třicet let po pádu režimu lustrace ztrácejí praktický smysl. Máme nové klientelistické vazby,“ souhlasí politoložka.

Přehrát