Ochladí i zahřeje. Experimentální oblečení by se mohlo hodit i do kosmu, ale musí se denně nabíjet
Oblečení nás obvykle buď zahřeje, nebo ochladí. Organičtí chemici se pokusili vyrobit takové, které zajistí obojí – podle aktuální teploty. Článek o jejich experimentu vyšel v časopise Science. Vědci v pokusu kombinovali ohřev pomocí fotovoltaiky a elektrokalorické chlazení. Systém dokázal reagovat na teplotní změny, i když byly poměrně rychlé. Výsledkem byl materiál, který reaguje na širokou škálu teplot. Takové oblečení by se mohlo hodit do extrémních podmínek.
Oděvy z nového materiálu, který zahřeje i ochladí podle aktuální teploty, by se mohly hodit například při letech do vesmíru. „Spodní oblečení do skafandru bude dobré, pokud by reagovalo na tak velké rozpětí teplot,“ míní odborník na životní prostředí, biolog Ladislav Miko.
Experimentální oblek rozšíříl spektrum lidského tepelného komfortu od 6,5 do 37,5 stupně Celsia. Ani při pár stupních nad nulou těm, kdo ho měli na sobě, nebyla zima, a ve velkém horku necítili vedro.
„Otázkou je, do jaké míry potřebujeme rozšiřovat interval teplot, v němž se cítíme komfortně,“ uvažuje biolog. Spíše než praktické využití proto vědci oceňují technologii.
Parafín a nabíječka
Elektrokalorický jev, který vědci při výrobě nového materiálu využili, je založený na tom, že když aplikujeme napětí na určitý druh materiálu, začne se ochlazovat.
„Využili polymer, oxidy kovu a jako teplonosná vrstva sloužil parafín,“ popisuje biochemička Petra Innemanová, rovněž specialistka na otázky životní prostředí.
Čtěte také
Podle ní by takový materiál byl využitelný například do arktických oblastí, tam by ale měl nevýhodu. Jeho součástí je totiž lithiová baterie, která se musí 12 hodin denně nabíjet.
Kosmický výzkum
„Je to nová technologie, cena bude velmi vysoká,“ upozorňuje Rozárie Haškovcová, influencerka, která se dlouhodobě věnuje tematice udržitelné módy.
Je možné, že experiment bude pokračovat v kosmickému výzkumu. „Některé věci nemají využití celá desetiletí a pak se ukáže, že se k něčemu hodí,“ dodává Ladislav Miko.
Jak vypadá oblečení, které reaguje na teplotní změny? Můžou bakterie způsobit nový průlom v módním průmyslu?Jak sucho v Kalifornii přispělo k rozvoji a popularitě skateboardingu?
Debatují odborníci na životní prostředí, chemička Petra Innemanová a biolog Ladislav Miko, spoluúčinkuje environmentální aktivistka a influencerka Rozárie Haškovcová. Moderuje Martina Mašková.
Poslechněte si celou Laboratoř, kterou jsme v premiéře vysílali 13. ledna 2024.
Související
-
Kabelky z mikrobiální celulózy? Nový materiál má víc šancí v medicíně
Bakterie z biologického odpadu mikrobiologové naučili produkovat celulózu. Z ní nechali vyrobit oblečení, třeba bundy nebo kabelky.
-
Vědci krmí ryby metanem, přispívají tak k omezení emisí
Vědci ze Stanfordovy univerzity hodnotili, zda se lidstvu vyplatí ve větší míře vyrábět krmivo pro ryby z metanu. Stravu bohatou na proteiny z něj dokážou vyrobit bakterie.
-
Jde uklízet bez „tvrdé chemie“? „Přidejte na teplotě, času působení, mechanické síle,“ radí ekolog
K udržování čisté domácnosti často stačí jen teplá voda a utěrka. I ekologický úklid se může vyrovnat agresivní chemii, pokud se provádí správně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.