O chuti k jídlu nebo přejídání možná rozhoduje pár buněk v mozku

27. červenec 2024

Malá skupina neuronů rozhoduje o tom, jak rychle se myší pustí do jídla, s jakou chutí a jaké množství ho sní. Kalifornští badatelé zjistili, že když byly takzvané PSNT neurony aktivní, první sousto si myši braly pomaleji, zato rychleji pily vodu. Ovlivnilo to i konzumaci sladkostí.

„V evoluci se to ujalo, protože to pomáhalo získávat některé živiny, které byly vzácnější, ale důležité,“ míní nutriční epidemioložka Eliška Selinger. Článek na uvedené téma vyšel v časopise Molecular Psychiatry

Lékařka připomíná, že například slané brambůrky konzumujeme rádi kvůli obsahu soli. „Naše těla jsou uzpůsobená spíš na nedostatek, ale vytvořili jsme si prostředí, kde je všeho až moc,“ dodává Selinger.

Herec Petr Vacek, molekulární biolog Petr Svoboda, nutriční epidemioložka Eliška Selinger, moderátorka Martina Mašková

Identické myši

Znalost mechanismů přejídání u myší by mohla pomoci pacientům s poruchami příjmu potravy.Zatím známe ale jen výsledky pokusů na zvířatech, u člověka by nebyly etické. Není dosud potvrzeno, že to stejně funguje v lidském mozku. 

 „Tyto experimenty se dělají na geneticky identických myších, lidé geneticky identičtí nejsou,“ upozorňuje molekulární biolog Petr Svoboda.„Lidé nejsou myši ani v sociálním smyslu, příjem potravy je ovlivněni kulturou. Často nejíme, když máme hlad, ale právě proto, že se zrovna jí,“ dodává Eliška Selinger.

Oba vědci však upozorňují, že pokud pár buněk rozhoduje o chování zvířete, aniž by bylo vědomé, jedná se o důležitý vědecký výsledek. „Jde v podstatě o naprogramovaný druh chování,“ zdůrazňuje Svoboda.

Proč jíme první sousto se zpožděním? Jak vláknina z čekanky mírní potravinové alergie? Proč dětem vadí kousky ovoce v jogurtu? Moderuje Martina Mašková. Debatují nutriční epidemioložka Eliška Selinger, molekulární biolog Petr Svoboda, spoluúčinkuje herec Petr Vacek. 

Spustit audio

Související