Je voda pitná? Irští vědci navrhli novou metodu, jak rychle odhalit nebezpečnou bakterii E. coli
Povodně ohrožují i zdroje pitné vody. Irští vědci představili novou terénní metodu, jak měřit její znečištění bakteriemi. Má odhalit jednu z nejnebezpečnějších variant bakterie E. coli zvanou STEC. „Máme šanci to zjistit jedině PCR metodami, které známe třeba z monitoringu covidu,“ upozorňuje chemička a odbornice na životní prostředí Petra Innemanová.
Bakterii Escherichia coli najdeme ve střevech krav nebo ovcí, kterým neškodí. Většinou není škodlivá ani pro člověka, ale slouží jako ukazatel, že došlo k fekálnímu znečištění.
Cílem snažení irských vědců bylo zvládnout vyhodnotit bakteriální znečištění na místě, rychle a co nejpřesněji. Článek vyšel v odborném časopise ACS Science.
Výhodou metody je, že se dá používat v terénu, vybavení se vejde do menšího kufru. „Dá se s ní zajít ke studni třeba teď po povodních a změřit, zda tam tuto jedovatou bakterii nemáme,“ poznamenává odborník na životní prostředí a exministr Ladislav Miko.
Je řádově velký rozdíl zajišťovat pitnou vodu dva tři dny, anebo ji hned pít. Když se vzorek nanese na kultivační půdu a čeká se, než kolonie narostou, trvá to 18 hodin i déle. S novou metodou ho nepotřebovali irští vědci zahřívat v cykléru a výsledek měli za 40 minut. „Rychlost je často obrovskou výhodou,“ zdůrazňuje Miko.
Za patogenitu STEC odpovídají dva geny. „Metoda je velice citlivá. Dva úlomky genu dokáže zesílit už za 40 minut. Stačí velmi malá koncentrace,“ podotýká Petra Innemanová. „Díky tomu vědci dokázali dobře odlišit patogenní kmen a neškodné bakterie.“
Výsledky se ve velké většině případů shodly s výsledky laboratorního měření. „Taková shoda dokládá, že metoda může plně nahradit dlouhou kultivaci,“ vidí perspektivu Miko.
PCR metody jsou přitom dnes už levnější, než byly před pandemií, která výzkumu pomohla.
Jak rychle, ale pečlivě se dá hodnotit čistota vody? Které přírodní recepty pomůžou čistit vodu od těžkých kovů? Dokážeme se zbavit takzvaných „věčných“ chemikálií?
Moderuje Martina Mašková. Debatují odborníci na životní prostředí, chemička Petra Innemanová a biolog Ladislav Miko, spoluúčinkuje herec Miroslav Táborský.
Související
-
Většina mikroplastů, které za deště natečou z měst do řek, pochází z pneumatik, zjistili vědci
Až 95 procent mikroplastů, které se dostávají do řek a potoků s dešťovou vodou, vzniká otěrem pneumatik. Důvodem je obsah kolem 2500 různých chemikálií z jejich výroby.
-
Tající sníh ve městech odhalil miniaturní plasty. Vědci je dokážou najít i v dešťové vodě nebo půdě
Tající sníh ve městech za sebou nechává mikroplasty a nanoplasty. Kanadští vědci na to přišli díky nové metodě, která odhalí plasty až do velikosti jednoho pikogramu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
