Může přežít stoletý kaprovec? Pomůže mu, když se v USA omezí tradiční rybolov lukem

Vědci podle sluchových kůstek, takzvaných otolitů, odhadují rybí věk, podobně jako stáří stromu se určuje podle letokruhů. Zajímalo je ale také, jak dokáže kaprovec velkoústý tak dlouho přežít a s čím se potýká.

Z nejnovější studie plyne, že 95 procent současné severoamerické populace kaprovců se vylíhlo v 60. letech dvacátého století. Ve většině výzkumných lokalit bylo kaprovcům od šedesáti do osmdesáti let. Jenže jejich populace se už neobnovují.

„Když se kůstka obrousí, každý přírůstek je tam vědět,“ říká ichtyoložka Zuzana Musilová. Teprve v roce 2019 dokázali vědci využitím nových technologií určit, že kaprovci se dožívají vyššího věku, než jsme si mysleli.

Z rybího plůdku často přežívá do dospělosti jen malé procento jedinců. U kaprovců je ale příčin úbytku víc, zásadní je chování člověka. Autoři studie si přejí, aby v zájmu přežití kaprovců Američané omezili tradiční rybolov lukem.

„Studie varuje, že když zastřelíte rybu, které je osmdesát let, a neobnoví se populace, tak celkem aktivně přispíváte k jejímu poklesu,“ upozorňuje vědkyně.

V roce 2019 byl uloven první volně žijící kaprovec ve Vltavě. Je ale pravděpodobné, že utekl z chovu. Pro chov na maso se ale tyto ryby Česku moc neujaly, ukázalo se, že komerční efekt je podobný jako u kapra.

Co pomáhá přežít nejvěkovitějším rybám na světě? Jak ryby motivuje vítězství? Může akvarijní rybka pomáhat nevidomým? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují ichtyologové Zuzana Musilová a Ondřej Slavík, spoluúčinkuje sportovní rybář a redaktor časopisu Rybářství Jan Stluka.