Jihoameričané se naučili střílet z luku později než Evropané či Afričané. Pak méně válčili
Nový výzkum z oblastí od jezera Titicaca v Andách dokládá, že se pravěcí obyvatelé této oblasti naučili používat luk a šípy poměrně pozdě ve srovnání s obyvateli jiných kontinentů, nejspíš před 5000 lety. Vedlo to ale zřejmě k rozmachu obchodu a omezení konfliktů.
Americký kontinent byl osídlen jako jeden z posledních. Kdy si tam lidé osvojili lukostřelbu, vědci vyvodili ze skokové změny technologie výroby nástrojů. Hodnotili vzhled téměř 1200 ostrých hrotů z pravěku. Článek o tom vyšel v časopise Quaternary International.
Čím menší šipka byla, tím spíš vědci předpokládali, že byla součástí šípu než oštěpu. „Ve zmíněném období velikost hrotu výrazně statisticky poklesla,“ říká antropolog Lukáš Friedl.
Čtěte také
Používání této technologické novinky v Jižním Americe souviselo tenkrát zřejmě s rostoucí popularitou obchodní výměny a bydlení ve vesnicích.
Luk a šíp se tenkrát zároveň staly sociálním nástrojem kontroly. Lidé si víc rozmysleli, zda jít do konfliktu. „Klesla incidence zranění na kostrách, nemuseli se tolik prát,“ zdůrazňuje Friedl.
Inovace mohla souviset s migrací, šípy se staly žádaným artiklem. Tou dobou se také rozvíjel obchod s obsidiánem.
Efektivnější lov
„Změnila se strategie lovu zvířat, s pomocí šípu mohli lidé lovit menší zvířata z větší vzdálenosti. Bylo jich víc a nemuseli se tolik dělit,“ upozorňuje na další přínos nástupu lukostřelby antropoložka Anna Pankowská.
Luk a šíp coby inovace mohl mít i podle ní pro pravěkou společnost zásadní význam. „Dělení potravy má velký vliv na společenské uspořádání,“ podotýká vědkyně.
Čtěte také
Například v Africe se luk a šíp staly populárními o desítky tisíc let dřív, jinde tou dobou už bylo vyspělé zemědělství s domestikovanými zvířaty nebo velké říše.
„To bylo výsledkem oddělení amerického kontinentu od zbytku světa,“ míní Friedl. Upozorňuje, že i kultura obyvatel And byla komplexní, jen se vyvíjela za jiných okolností.
„Pokud nám nějaká technologie stačí k tomu, abychom přežívali, měli děti, nepotřebujeme inovovat,“ vysvětluje badatel.
Oblast, kde vědci pravěké šípy v Jižním Americe hledali, je populární tím, že leží 3000 metrů nad mořem a o mnoho tisíc let později se z ní do světa rozšířily brambory.
Co před 5000 lety přispělo k rostoucí oblibě lukostřelby u jezera Titicaca? Jak rozšířená byla v 17. a 18.století chudokrevnost? Proč před 70 lety v některých papuánských vesnicích chyběly ženy? Pořad, který moderuje Martina Mašková, jsme v premiéře vysílali 30. března 2024. Debatují antropologové Anna Pankowska a Lukáš Friedl, spoluúčinkuje herec a kouzelník Roman Štabrňák.
Související
-
Kosti z předchozích staletí slouží medicíně. Vědci v nich hledali chudokrevnost
Na ostatcích obyvatel Québecu ze 17. a 18. století vědci studovali, jak moc tamní obyvatelé trpěli chudokrevností neboli anémií. Porovnávali to s kostrami dnešních lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
