„Kuchyňská“ chemie může pomoct výrobcům chytrých hodinek. Účinnost senzorů zlepší páry octa
Senzory ultrafialového světla jsou mnohem účinnější, když je na čtvrt hodiny vystavíme parám z octa. Výrazně v nich zlepšuje vodivost. Objev australských vědců může způsobit průlom v elektronice.
Mnohé nanomateriály vytvářejí elektrický proud, když na ně posvítíme. Na tomto principu fungují třeba diody. Díky parám z octa se zlepšily vlastnosti použitého materiálu. „Je to zásadní objev,“ vyzdvihuje nanochemik Petr Cígler.
Doteď se přitom do senzorů dávaly drahé kovy dovezené z Číny. Australští vědci ovšem použili široce dostupný a zdravotně nezávadný oxid zinečnatý, který vystavili právě výparům octa.
„Tento moderní materiál donedávna nebyl využitý,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka. Oxid zinečnatý naši civilizaci přitom provází už tisíciletí.
„Používá se v medicíně, do krémů proti akné nebo jako zinková běloba,“ vyjmenovává Cígler. Upozorňuje, že i v půdě jsou velké zásoby zinku.
„Jednoduché přístupy a velmi jednoduchá až kuchyňská chemie může dramaticky pomoci řešit sofistikovaných problémů,“ dodává Konvalinka.
Proč se může vývojářům chytrých hodinek hodit ocet? Mohl život vzniknout mezi kapkami deště? Na jakém principu funguje morfin? Debatují chemici Jan Konvalinka a Petr Cígler, spoluúčinkuje spisovatelka a výtvarnice Markéta Baňková. Moderuje Martina Mašková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
